Povrchové hnojení ovocných stromů

Povrchové hnojení je nejběžnější způsob aplikace hnojiv. Pokud nehnojíme současně i pro podplodiny, rozhazujeme hnojiva pod korunami stromů na plochu o něco větší, než je obvod koruny. Průmyslová hnojiva rozhazujeme jednot­livě nebo z nich připravíme směs, pokud jejich vlastnosti vzájemné smíchání dovolují. Rozhozená hnojiva zapravíme do půdy při nejbližším obdělávání. V sadech se sežínaným trávníkem hnojiva do půdy nezapravujeme.

Fosforečn-ými, draselnými, popř. hořečnatými hnojivy hnojíme již na podzim. Jarní hnojeni je méně účinné, protože se živiny nestačí splavit do hlubších vrstev (zejména u zatravněných sadů) a protože horní vrstva půdy v létě často vysychá.

Z fosforečných hnojiv používáme superfosfát, z draselných draselnou sůl, popř. Kamex, kterou však u druhů citlivých na chlór, pokud je to možné, nahrazujeme siranem dra­selným. Velmi citlivé na chlór jsou červený rybíz, angrešt, maliníky a jahodníky, silné citlivé třešně a ostružiníky. Hořčík v menším množství uhradíme hořečnatodraselným hnojivem Kamexem, ve větším množství hořečnatým hno­jivem Kieseritem nebo Kieserit-koncentrátem.

Dusíkatá hnojiva většinou nepoužíváme jednorázově (aby nevznikl vzhledem k velké pohyblivosti dusíku v půdě jeho přechodný nadbytek), ale aplikujeme je zčásti na jaře a zčásti během vegetace.

Pro jarní hnojení je nejvhodnější ledek amonný s vá­pencem, lze však také použít siran amonný nebo močo­vinu. Hnojíme jimi v březnu až začátkem dubna. Hnojiva stačí zapravit jen mělce do půdy. Z celkové dávky dusíku použijeme zjara zhruba jednu polovinu.

Zbytek dusíku, kterým podporujeme vedle růstu leto­rostů vývin plodů a zakládání květních pupenů, dodáváme ve formě ledku amonného nebo ledku vápenatého koncem května až v první polovině června. Pozdější přihnojení může způsobit špatné vyzrávání výhonů a snížení odolnosti stromů proti mrazům.

V roce, kdy hnojíme hnojem nebo pozvolna působícími formami dusíku, např. močovinou na biologicky málo činných půdách, přihnojujeme ledkovými hnojivy dříve, tj. krátce před kvetenim.

Při vysokých dávkách dusíku (nad 100 g na 10 m²) hnojí­me dusíkatými hnojivy ve třech termínech, a to na jaře, pak krátce před květem nebo krátce po odkvětu a naposled v první polovině června.

Mladé, dosud neplodící ovocné plodiny hnojíme jen na začátku jarní vegetace (březen—duben).

Drobné ovoce — bobuloviny se doporučuje přihnojovat ledky až začátkem srpna.

Jahodníky hnojíme dusíkem, přičemž dávku dělíme; nejlépe je dávat 1/2 v síranu amonném na začátku tvorby výhonků, 1/4 v síranu amonném krátce před květnem nebo po odkvětu a 1/4 v ledku amonném s vápencem ihned po sklizni.

Hnojení fosforem a draslíkem nebo kombinovanými hnoji­vy během vegetace je vhodné jen tam, kde můžeme roztok zapravit do hloubky. V tom případě použijeme 1/3 až 1/2 celkové dávky pro hloubkovou aplikaci.