10.04.2015 18:28
Důležitým předpokladem pro vypěstování zdravých stromů a keřů a pro získání krásných, velkých a chutných plodů je dobré a včasné hnojení.
Ovocné stromy sahají svými kořeny značně hluboko do spodiny a jejich přihnojování potřebnými živinami je proto ztížené. Platí to zejména o kyselině fosforečné, která se snadno váže půdou aa povrchu a ke kořenům neproniká. Z toho důvodu je prospěšné, když půdu již při sázení stromku zásobíme nejen vápnem, ale též kyselinou fosforečnou. Nejlépe se k tomu hodí Thomasova struska. Pokud se tak nestalo, máme o jeden důvod více, abychom věnovali dodatečnému přihnojování stromů pečlivou pozornosti.
Nepřihlížíme-li k vedlejším a stopovým prvkům, kterých potřebuji stromy a keře ke své výživě jen nepatrná množství a bereme-li v úvahu především čtyři hlavní, pro rostliny nezbytné živeny, t. j. dusík, kys. fosforečnou, draslo a vápno, můžeme všeobecně říci, že na podzim je výhodné hnojit vápnem a hnojivý fosforečnými, přípustné hnojit draslem, ale nesprávné je hnojit hnojivý dusíkatými. Naproti tomu můžeme z jara používat současně nebo postupně všechny druhy hnojiv, až na pálené nebo hašené vápno, které by nám příliš poškozovalo účinnost ostatních hnojiv.
Na podzim nebo z jara máme stromy a keře hnojit dobrým kompostem. Kompost je nejlepší zahradní hnojivo. Obyčejný chlévský hnůj se naproti tomu pro hnojeni stromů a keřů příliš nehodí. Možno doporučit jen hnůj kompostovaný. Zředěná močůvka je k jaderným ovocným stromům i keřům výborná. Protože však obsahuje účinný dusík, nemá být používána na podzim, nýbrž z jara, nejpozději do léta.
Protože každá rostlina potřebuje nezbytně všechny hlavní živiny, musíme dbát, aby strom i keř měl v době vegetace každou z těchto živin stále k disposici aspoň v přiměřeném minimálním množství. Jinak můžeme v průběhu vegetace používat v silnějších dávkách vždy tu živinu, která je v daném období a případě nejpotřebnější. Také nesmíme zapomínat, že pronikání roztoku živin ke kořenům se může při nedostatku dešfů zdržet. Proto musíme hnojit dříve, abychom zasáhli do vývoje stromu a plodů včas. Všeobecně třeba uvážit, jaký hlavní účinek a význam mají jednotlivé živiny: dusík způsobuje bujný růst výhonů, vývoj listů a plodů, kys. fosforečná podporuje nasazováni květů, plodů a jejich vyzrávání a draslo má příznivý vliv na chuť, velikost a trvanlivost plodů a na vyzrání dřeva.
Z těchto směrnic můžeme udělat pro hnojeni ovocných stromů a keřů v jarních měsících tyto závěry:
- Jakmile nehrozí na jaře nebezpečí namrznutí pupenů a květů (břesen až duben), potřebují všechny stromy a keře, mladé i starší, posílit dávkou dusíku, který jim můžeme dodat v podobě některého strojeného hnojivá dusikatého, na př. ledku nebo síranu amonného. Kromě dusíku je pro plodící stromy a keře důležité poskytnutí přiměřené dávky rozpustné kyseliny fosforečné, nejlépe ve formě superfosfátu neb citrofosfátu. Mladým, nehodícím stromkům můžeme přidat místo kys. fosforečné draslo nebo je zalít několikrát po sobě, asi po 14 dnech, silně zředěnou močůvkou (1 : 20),Močůvka obsahuje kromě dusíku i draslo. Zředěnou močůvku lze použít s úspěchem brzy z jara i k bobulovinám, které jsou za draslo zvlášť vděčné. Je dobré doplnit močův kové hnojení hnojivém fosforečným.
- Když Jaro pokročilo a plody se začaly vyvíjet, není již vhodné hnojit příliš dusíkem, ale je třeba obrátit pozornost na hnojení draselné. Jestliže jsme půdu dostatečně nezásobili fosforem, můžeme přihnojit současně s draslem 1 hnojivý fosforečnými.
- Koncem června přestaneme hnojit dusíkem (i u stromků mladých), abychom před zimou nepodporovali přílišné bujení nevyzrálých letorostů. Naproti tomu draslem a kys. fosforečnou můžeme hnojit i v létě, pokud jsme těmito živinami dostatečně nehnojill dříve.
- Pří použití strojených hnojiv je si třeba uvědomit. že jsou to koncentrované soli, kterých se nesmi použít ani ke stromkům mnoho najednou, neboť silné roztoky těchto hnojiv, vzniklé při deštích,by mohly strom poškodit nebo i zničit.
Celkový rozsah dávek jednotlivých živin a hno- jív od jara do léta se řídi velikostí hnojených stromů. Bereme v počet široký obvod stromu asi půl metru za okraj koruny a celkovou dávku vyměříme podle toho, jak velká je hnojená plocha. Na 1 m2 můžeme počítat u mladých stromků asi s 10 gramy dusíku (t. j. na př. 5 dkg síranu amonného nebo ledku ostravského), s 15—20 gramy drasla (t. j. asi 5 dkg 40% síranu draselného) a přibližně s 5 gramy kyseliny fosforečné (3 dkg superfosfátu). Totéž množství dusíku a drasla na 1 m2 můžeme dodat asi čtyřmi litry hnojůvky, kterou však rozředíme asi dvacetinásobně.
Starším stromům dáváme brzy z jara jenom 6 až 8 gramů dusíku na 1 mJ (3—4 dkg síranu amon¬ného nebo ledku), ale kys. fosforečné asi 15 gramů na 1 m2 (t. j. 8—9 dkg superfosfátu). Dávku drasla můžeme vyměřit poměrně stejně jako u stromků mladých.
Hnojení stromů je dosti pracné, neboť je třeba zabezpečit rozpuštěné živiny, aby se dostaly rovnoměrně po celé ploše ke kořenům, které bývají dost hluboko. Zejména hnojivá fosforečná nutno zapravit hlouběji do země, do blízkosti kořenů, neboť jinak by vrchní vrstvy půdy tuto živinu zadržely. Obyčejně stačí vyrýt nebo vykopat asi 15—20 cm hluboké paprsčité brázdy směrem oé kmene k okrají koruny, nebo korunové brázdy na obvodu stromů, do těchto rýh hnojivo rovnoměrně nasypat a pak Je zahrnout. Jinak můžeme hnojivá rozhozená na obvodu stromu zarýt rýčem; je však větší nebezpečí poškození kořenů.
Kompostem přihnojujeme v zahradě stromy a keře tím způsobem, že část staré půdy pod stromem nebo keřem odebereme a přidaný kompost zaryjeme nebo smícháme se zbývající zemí.Strojená hnojivá můžeme dodat stromům též v podobě zálivky. Je to dobré zejména u stromů malých. Připravíme si slabé vodné roztoky hnojiv a těmito roztoky stromky zaléváme nikoliv u kmenu, ale na širším prostoru, ohraničeném podle potřeby hrázkou. Na 10 litrů vody dáváme maximálně 1/4 kg strojeného hnojivá. Lépe je dělat roztoky slabší a častěji zalévat.
