Podzim a zima jsou zvlášť vhodné k založení nových nebo ošetření již dříve založených kompostů. Všechno, co opadne se stromu, všechny odpadky ze zahrady i domácnosti — jako list, slabší větvičky, zbytky rostlin, zkažené krmivo, seno, sláma, výkaly zvířat, trus drůbeže, odpadky, z bouraček (omítka), smetky s dvorku, ulice i domu, saze, popel (hlavně z tvrdého dřeva), zbytky z poražených zvířat (vnitřnosti, roztlučené kosti, krev), uhynulá menší zvířata, odpadky z kuchyně a domácnosti, obsah záchodů a jímek, posečená tráva (nezužitkujeme-li ji jinak), patři do kompostu, abychom tím aspoň zčásti vrátili půdě živiny, které jí sklizní odnímáme.
Kompost založíme pokud možno ve stínu, aby činnost bakterií nebyla rušena slunečním zářením a přílišnými výkyvy teploty. Nejvhodnější šířka kompostu je asi 1,5 m a nemá nikdy přesahovat 2 m; délka může být podle množství materiálu libovolná. Jako základ kompostu dáme asi 20 cm silnou vrstvu vazčí hlíny a posypeme vápnem. I dobře rozpadlý slin je výborným základem pro kompost. Na to vrstvujeme všechen výše uvedený materiál s hlínou (škrabky s cest, výhoz z příkopů, rybniční bahno a j.) a vždy asi po 50 cm výšky dáme vrstvu vápenného prachu, 10—15 cm silnou. Tak postupujeme asi do 1,5 m výšky; vyšší komposty neděláme. Abychom dosáhli kolmějších stěn a kompost se k vrcholu příliš nezužoval a aby i fysikální pochody uvnitř probíhaly co nejúspěšněji, vyrovnávejme okraje kompostu z drnů, dolů nebo dovnitř obrácených.
Kompost uzavřeme tak, že naposled přijde vrstva vápna a asi 15 cm hlíny. V hlíně uděláme mísu pro splašky z kuchyně a j. Hromada se značně slehne. Udržujeme přiměřeně vlhko, aby činnost bakterií netrpěla; je-li příliš mokrý, přerušíme zavlažování (event. v době vytrvalých dešťů kryjeme lepenkou) — je-li suchý, více proléváme. Rašelinná pokrývka zabraňuje rychlému vysychání a úniku plynných živin. Ostatně rašelina sama o sobě je výborným humusotvomým materiálem pro komposty, nemáme-li po ruce dostatek jiného materiálu; rašelina má mnoho dobrých vlastností a velmi široké možnosti použití jak v ovocnářství, tak v zelinářství i květinářství.
Po půl roce, nejpozději po, roce, kompost přeházíme. Na místě přehozu si samozřejmě připravíme opět základ z vazčí hlíny, abychom zabránili vyluhování živin. Při přehozu (podle rozkladu původně kompostovaného materiálu) prokládáme kompost hnojem. Ten nám umožní, jako v prvním případě drny, dodržet kolmější steny. Přehazujeme tak, že kompost po částech svisle, od shora až dolů, motykou skopáváme, aby se vše náležitě promísilo, a nakopaný teprve lopatou přehazujeme. Na povrchu opět upravíme mísu pro zavlažování kuchyňskými splašky a k doplnění závlahy s velkým úspěchem použijeme i močůvku, event. i řídký obsah (moč) záchodových jímek, zvláště těch, do kterých je současně sveden i odtok z prádelen a koupelen. Samotný hlavně hustší obsah záchodových jímek kompostujeme současně s hnojem, poněvadž se k přímému hnojení pro ovocné stromy nehodí nejen pro vysoký obsah chloru, ale zvláště proto, že:
1. U mladých zákrsků způsobuje silný vzrůst a následkem toho oddálí plodnost
2. u všech mladších stromů se bujný vzrůst projeví škodlivě (jako jednostranná výživa)
V tom směru, že stromy pozdě do zimy vegetují a začnou se trhat kambiální vaziva (mrazové desky), puká kmen i větve a vznikají jiné poruchy; v soustavně a vytrvale fekáliemi hnojených zahradách 12leté zákrsky ! polokmeny jabloní měly sice rozměrné koruny (zákrsky daly dosud nepatrný výnos), byly ale plné rakoviny. Jen bobuloviny (rybíz, .angrešt) přímé hnojení fekáliemi dobře snášejí a výjimečně — jenom občas, po několika letech — stromy vysílené bohatou úrodou.
Po dalším půl roku až po roce opět kompost přehazujeme. Častější přehazování urychluje rozklad a vyzrání kompostu. Při posledním přehazování, aspoň půl roku před použitím kompostu, přidáme strojená hnojivá: na 1 m2 kompostu asi 30 kg kainitu nebo 10 kg 40% draselné soli a asi 15 kg Thomasovy moučky. Nezapomínejme: při každém přehazování a při odebírání hotového kompostu k hnojeni překopáváme kompost od povrchu rovně dolů k zemi, aby.se řádně promíchal.
Takto ošetřovaný a všemi živinami obohacený kompost bývá dokonale vyzrálý za 3 roky a můžeme jej — přehozem přes síto — použít pro nejjemnější rostliny. Už dvě lopaty takového kompostu, použité na prosypání kořenů při výsadbě stromků, urychlí tvorbu nových kořínků a zaručí jeho ujmutí. Pro výsadbu ovocných stromu postačí mnohdy i častěji přehozený kompost dvouletý. Nezapomínejme však na to, že přímo na kořínky a do jejich bezprostřední blízkosti nesmí přijít půda ani kompost s čerstvě přidanými žíravými hnojivý (draslo, vápno), poněvadž tato nerozložená hnojivá spaluji nové se tvořící vlasové kořínky a brání tak ujmutí stromku. Ani nezetlelé organické látky, zvláště hnůj, do jam nepatří; nejen že ve větší hloubce odumírají bakterie a tím nastávají ztráty na živinách, ale může být ohroženo ujmutí stromku buď spařením kořínků (teplý hnůj) nebo plesnivěním kořenů při hnití nerozložených jakýchkoli organických látek. Konečně plesnivění kořenů mohou způsobit i vzduchové prostory v půdě, které vznikají použitím hrudovitého materiálu na zasypávání kořene nebo sází-li nedočkavý pěstitel v zimě a zasypává zmrzlou půdu. Na adresu těch, kdo nestačili z jakéhokoliv důvodu vysázet stromky včas na podzim – máte-li stromky doma jednotlivě a poněkud hlouběji než byly ve školce, na stojato založeny v půdě, buďte klidní a sázejte jen tehdy, bude-li půda úplně rozmrzlá a jen přiměřeně vlhká. Zaplácnutý stromeček do bahna vám neudělá žádnou radost, neboť mladý stromek je rovněž náročný na okysličenou půdu. Nenastanou-li příznivé podmínky během zimy, budete s úspěchem sázet na jaře. Pro jarní výsadbu kopáme jámy už teď, aby se půda řádně okysličila.
K hnojení zakořeněných, už starších stromů, můžeme z nouze použít i kompostů mladších, dosud dokonale nerozložených, a strojenými hnojivý (fosforečnými, draselnými) dodatečně přihnojíme. Jinak — je-li kompost plně vyzrálý a když jsme při přehazování postupně přidali chybějící základní živiny ve formě strojených hnoji v v dávkách výše uvedených — považujeme kompost za plnohodnotné hnojivo a stačí 4—5 kg kompostu k pohnojení 1 m2. Všude, kde potřebujeme mít stále k disposici dokonale vyzrálý kompost, založíme si ročníky kompostu. Postupujeme tak, že každý rok založíme jeden nový kompost a po 3 letech máme vlastně čtyři komposty: jeden právě založený, druhý jednoletý, do něhož přehozením vrstvujeme mrvu, třetí dvouletý (při přehozu přidáme fosfor a dras. hnojivo) a čtvrtý již hotový k použití.
Na kompostech netrpíme plevele (zvláště dozrávající na semeno!) a včas je ničíme. Máme-li kompostů více, můžeme na některých pěstovat s velkým úspěchem užitkové rostliny — okurky, zeleninu, řepu a j, a tím zamezíme růstu plevelů. Spalováním jakýchkoliv rostlin nebo jejich částí ochuzujeme půdu o živiny, především o humus — a velmi často ještě poškodíme koruny našich stromů žárem z ohně. Rovněž některou odbornou, literaturou šířený strach z přechovávání a množení škůdců v kompostě, kompostuje-li se list se stromů, není zde na místě. Prosypání vrstvy listí na sucho hašeným vápnem nebo z nouze i vydatné prolití neředěnými fekáliemi škůdce zahubí. Při prolévání listí fekáliemi, tedy bez vápna, máme možnost vrstvovat kompost i s hnojem a získáváme tak hodnotné humusní a dusíkaté hnojivo pro ovocné stromy, poměrně brzy, použitelné. Hlavně pro menší rodinné zahrady je tento způsob doporučitelný; předpokládá ovšem doplnění ostatních základních živin přihnojením strojenými hnojivý fosforečnými a draselnými a vápněním 1 v dalších letech.
Často se setkáváme i s problémem, zda je účelné kompostovat i stvoly mohutných rostlin, jako na př. slunečnice, kukuřice a pod. Kompostováním získáme z nich rozhodně víc, než kdybychom je pálili; je však třeba je sekerkou rozsekat na menší části a v kompostě je skládat blíže k jeho. okrajům, aby byly více vystaveny přístupu vzduchu. Buďme dobrými hospodáři i na malém kousku svěřené nám půdy a proměňme všechny organické látky, které nelzé účelněji zužitkovat, v humus, základ výživy rostlin. Kompost jako soustřeďovatel živných látek nechť nechybí nikde, kde se pěstují užitkové rostliny.
