Období od sklizně až po zamrznutí půdy je nejvhodnější dobou pro hnojení zahrádek organickými čili statkovými hnojivý, která jsou zastoupena především chlévským hnojem, kompostem, popřípadě zeleným hnojením. Jsou to hnojiva, která zajišťují základní výživu pěstovaných zahradních plodin a dobrou strukturu půdy, kterou nejlépe obohacují humusem.
Chlévský hnůj je nenahraditelný
Chlévský hnůj můžeme označit za univerzální hnojivo, které dodává rostlinám všechny základní potřebné živiny i stopové prvky. Množství poskytovaných živin — dusík, kyselina fosforečná a draslo — je ale poměrně malé a musí být doplňováno průmyslovými hnojivy. Množství živin v hnoji závisí rovněž na původu (tj. na druhu zvířat), stáří a uložení, ošetřování aj.
Rostlinné živiny ale nejsou jedinou důležitou složkou hnoje. Velmi důležitý je obsah organických látek. Kromě toho chlévský hnůj obohacuje půdu o značné množství baktérií důležitých pro půdu a dále obsahuje stimulační látky, které povzbuzují růst rostlin. Živiny chlévského hnoje nejsou rostlinám hned k dispozici a jsou teprve mineralizací pozvolna uvolňovány pro jejich výživu. Proto musí být chlévský hnůj zapravován včas do půdy. Nejvhodnější dobou je právě podzim.
Obsah živin v chlévském hnoji
|
Chlévský hnůj čerstvý |
Dusík N |
Kyselina fosforečná P205 |
Draslo KjO |
Vápno Cao |
|
Hovězí |
0,45 |
0,25 |
0,50 |
0,45 |
|
Koňský |
0,58 |
0,28 |
0,53 |
0,30 |
|
Prasečí |
0,45 |
0,19 |
0,55 |
0,50 j |
|
Kozí V |
0,40 |
0,48 |
1,12 |
0,73 j |
|
Králičí |
0,52 |
0,45 |
1,12 |
0,65 |
|
Slepičí a holubí |
1,70 |
1,60 |
0,90 |
2,00 |
|
Husí a kachní |
0,80 |
1,00 |
0,80 |
1,30 |
Účinnost chlévského hnoje
Účinnost chlévského hnoje je pozvolná a tím i dlouhodobá. Největší účinnost je v prvním užitkovém roce a postupně se snižuje. Průměrně trvá tři roky. V lehkých půdách se hnůj rozkládá rychleji a tím je i účinek kratší, v těžkých půdách je tomu naopak. Hnůj koňský a drůbeží působí rychleji. Větší dávky hnoje mají také delší účinnost. Není účelné zarývat hnůj příliš hluboko, naopak, raději mělčeji. Na lehkých půdách je nebezpečí vyplavení živin do spodiny bez užitku, na těžkých půdách z „utopení“, tj. v důsledku nedostatku vzduchu je malá činnost aerobních mikroorganismů, hnůj se jen pozvolna rozkládá a neposlouží pak rostlinám, k nimž byl především určen. Také je vhodné na lehkých půdách zarýt hnůj později na podzim před zamrznutím, na těžkých půdách napoak raději dříve.Nejvhodnější je hnůj uleželý (asi 3—6 měs.), na závadu k podzimnímu hnojení není ale ani hnůj čerstvý. Důležité je pak, aby byl řádně zaryt.
Dávky chlévského hnoje
Množství chlévského hnoje závisí především na možnostech, a také na druzích pěstovaných zahradních rostlin. Chlévským hnojem se hnojí periodicky, v období asi 3—4 roků, u ovocných stromů bez podplodin a s výjimkou intenzivních výsadeb, i delších. Dávky se pohybují v množství 300 až 500 kg na 1 ar, tj. 300—500 q na 1 ha. Ovšem, chceme-li dosáhnout výborné výsledky při vysoké intenzitě pěstování, například 2—3 sklizní během jednoho roku, lze použít i velmi vysokých dávek. Závisí to především na možnostech.
Pro které plodiny hnojit?
Opatření chlévského hnoje není pro každého zahrádkáře záležitost snadná a většinou je dost nákladné. Proto je nutné jej účelně využít. Velkými dávkami hnojíme především pro okurky, tykve, květák, zelí rané i pozdní, celer, rebarboru, révu vinnou, popřípadě intenzívní výsadby ovocných dřevin (ovocné stěny). Menšími dávkami, tj. 300 až 500 kg po 1 aru, hnojíme pro kapustu, salát, rajčata, růžičkovou kapustu, brukev, brambory, pór, červenou řepu, jahody, ovocné stromy. Pro ostatní plodiny je hnojení chlévským hnojem málo vhodné, dokonce pro některé, například cibuli a česnek, nežádoucí. Tyto zeleniny zařazujeme postupně v příštích letech.
