V našich půdách je většinou železa dostatek. Přesto se projevuje jeho ne-dostatek v rostlinách známou chlorózou. Příčiny jsou následující:
Nadbytek nebo nedostatek jiných prvků
- nadbytek vápníku — nejčastější příčina chlorózy, chloróza z nadbytku vápníku se nazývá vápenka neboli kalcióza;
- vysoký obsah manganu — na kyselých půdách;
- nadměrné množství fosforu — vznikají těžce rozpustné fosfáty;
- nedostatek draslíku — zesiluje příznaky nedostatku železa
Půdní vlivy
- zásaditá reakce (vysoké pH);
- těžké, málo provzdušené, studené á zamokřené půdy;
- malý obsah organických látek.
Chlorózu obyčejně způsobuje převápnění půdy nebo půdy uměle vytvořené z různých navážek, např. v zahrádkových osadách. Stává se též, že stavebníci po ukončení stavby rodinného domku nevyberou zbytky vápna a omítky v prostoru, kde zakládají zahrádku. V souvislosti s rozbory půd na obsah vápna jsem sladoval u broskvoní výskyt chlorózy při různém obsahu uhličitanů v půdě. Velmi silná chloróza (prakticky žloutenka) byla zjištěna při obsahu 4,8% uhličitanů v půdě, podstatně slabší forma při obsahu 1,8 %. K zesílení došlo při dalším chladném a vlhkém počasí. Jak se chloróza z nedostatku železa projevuje? Při chloróze neboli bledničce se ztrácí zelené zabarvení horních listů. Celá plocha listové čepele bledne stejnoměrně do citrónově žluté barvy, jen nervatura zůstává zelená a tak se stává výraznější včetně velmi jemných nervů. Při déle trvajícím nedostatku železa nastává odumírání růstového vrcholu, výhony zastaví růst, případně odumírají. Stromy postupně hynou. Chlorózy jsou nebezpečné zejména pro jádroviny, peckoviny, vinnou révu, z drobného ovoce zvlášť pro jahodník a maliny.
Chlorózu lze léčit dodáním železa nemocným rostlinám. Ze sloučenin železa je snadno dostupná zelená skalice (síran železnatý). Při zapravení do půdy bohaté vápnem je nebezpečí, že bude zablokováno i toto železo a na situaci se nic nezmění. Vhodné je zapravit tuto sloučeninu společně s organickými sloučeninami. Používá se například u révy vinné v dávce 0,5—1 kg v 10 litrech vody na 1 keř s přípravkem 10—30 gramů kyseliny citrónové. Aplikuje se zálivkou, po jarním řezu nebo po sklizni, případně během vegetace do poloviny července. Roztok se nalévá do 20 cm hlubokých brázdiček okolo keře, které se po postřiku ihned zahrnou. U ovocných stromů je možno aplikovat zelenou skalici na list v pc.době 0,2—0,4% roztoku. S postřikem začneme po vývinu listů a opakujeme po 10—14 dnech. Roztok je kyselý a může vyvolat popálení listů; proto je třeba koncentraci nejprve vyzkoušet na části stromu a po 3 dnech udělat postřik v celém rozsahu. Železo se poměrně dlouhou dobu vstřebává a působí jen krátký čas. Postřiky musíme vícekrát opakovat, abychom dosáhli výraznějšího účinku. Pokud však jiný přípravek neseženeme, je lepší k tomuto způsobu dodání železa přistoupit, než situaci neřešit vůbec.
K léčení kalciózy jsou velmi vhodné přípravky, obsahující organominerální sloučeniny zvané cheláty. Jsou to látky, z nichž je rostlina schopna vstřebávat železo i při vysoké hladině vápníku v půdě. Drobní pěstitelé již znají dovážený švýcarský přípravek Sequestrene Fe 138, který je u nás nahražen tuzemským výrobkem pod názvem Chlorofen. Chlorofen aplikujeme do půdy i na list. Pokud víme, že se na určitých stromech chloróza každoročně vyskytuje, zapravíme tento přípravek do půdy brzy na jaře (na začátku vegetace). Jinak přípravek použijeme ihned, jakmile se příznaky chlorózy objeví. Dávku na 1 strom volíme podle velikosti stromu, tj. u velkých stromů 200—1000 g, u středně velkých 100 až 300 g, u malých 60—200 g.
U broskvoní volíme dávky raději vyšší, neboť se dají obtížněji léčit. K zapravení do půdy je vhodnější zálivka v koncentraci 0,2—0,6 %, která zajistí rychlejší proniknutí ke kořenům. Roztok naléváme do brázdiček hlubokých 10—20 centimetrů nebo otvorů v místech, kde je aktivní část kořenové soustavy. Jakmile roztok vsákne, brázdičku nebo otvory zahrneme. Hnojení půdy chelátem železa opakujeme za cca 4 roky. Přípravek můžeme dodat i přes listy v koncentraci 0,2% a to bud samotný nebo ve směsi s pesticidy. Nesmí se však míchat s mědňatými přípravky. S postřikem začínáme v květnu a opakujeme v 2 týdenních intervalech, a to 4—5krát, příp. i vícekrát, podle intenzity příznaků. U révy vinné použijeme 40—60 g na 1 keř před vyrašením nebo 0,1—0,2% zálivku po odkvětu, a to 3—4 ošetření v 1—2 týdenních intervalech. U květin a malých keřů používáme 20 g na rostlinu.
Železo při absenci vápníku je obsaženo i v kombinovaném listovém hnojivu Vegaflor. Zkušenosti s tímto jinak výborným listovým hnojivém ukazují, že i mnohonásobná aplikace na list situaci výrazně neřeší. Množství železa dodaného tímto hnojivém je malé, a proto se zlepší stav jen na krátkou dobu.
