Listové hnojení patří do oblasti výživy rostlin, která — pokud jde o ovocné stromy — je velmi složitá. Komplikuje ji velká druhová a odrůdová pestrost ovocných stromů s odchylnými nároky na ..živiny, dlouhý věk stromů a jejich různý vývoj i plodnost, systém výsadby, různost podnoží atd. Proto poznatky o správné výživě ovocných stromů jsou stále ještě neúplné a nepřesné. Chybí zejména přesnější znalost potřeby živin nejen pro jednotlivé druhy, ale též pro jednotlivé ovocné odrůdy. Nejsou především úplné znalosti o stopových prvcích, neboť metodika jejich výzkumu je ztížena tím, že mikroprvky se vyskytují v rostlinách ve velmi malých množstvích.
Stopové prvky se v minulosti doplňovaly jen tehdy, když jejich nedostatek byl na stromech zjevný. Rozsáhlé průzkumy ve využívání hnojení stopovými prvky v ovocnářství však ukázaly, že stopové prvky se rovnocenně řadí mezi existenční činitele organismů a pro svou nízkou hladinu jsou velmi často limitujícím činitelem. Zjistilo se například také, že výskyt některých chorob je zároveň projevem nedostatku některého mikroprvku, že na druhé straně některé mikroelementy zvyšují odolnost proti mrazu nebo stimulačně působí na plodnost apod. Proto výzkumy o vlivu stopových prvků na rostliny i živočichy stojí v popředí současného výzkumu . Vzhledem k tomu, že ovocné stromy mají převážně minimální spotřebu stopových prvků, je možno ji do značné míry uspokojovat postřikem na list. Přichází v úvahu zejména v případech, kdy nedostatek stopových prvků nelze rychle odstranit přihnojováním půdy. Tak např. nedostatek manganu u jabloní, hrušní, višní, slivoní a broskvoní, projevující se jako chloróza mezi nervaturou listů, nelze dosti rychle zlikvidovat přihnojováním půdy a proto je tu hnojení postřikem na list nevyhnutelné. Používáme-li však ke hnojení půdy delší dobu v přiměřených dávkách pravidelně Cererit, není zpravidla nutno hnojit ještě dalšími stopovými prvky postřikem na list.
S postřiky na list je třeba začít po odkvětu a opakovat je 2—3krát po 10—14 dnech. Postřik se má do listu vstřebat. Proto musí být jemný. Nemá se dělat za větru ani za prudkého slunce; nejlépe ráno nebo k večeru a nehrozí-li déšť. Listy velmi dobře přijímají živiny při nižší teplotě a vyšší relativní vzdušné vlhkosti. Rovněž po dešti povrch listů propouští roztoky živin snadněji. Při proměnlivém složení minerálních hnojiv, která obsahují často i některé škodlivé látky, jejichž nepříznivý vliv nemusí být při hnojení, půdy vůbec patrný, je třeba si napřed vyzkoušet vhodnou koncentrací hnojivého po¬střiku ještě před jeho použitím. Stačí ponořit olistěnou větvičku na několik hodin do připraveného postř¬ku, apy se mohlo zjistit, zda se listy nepopálily.¨Z čistých solí je možné například použít: síran manganatý (0,3%), síran i zinečnatý (0,3—0,5%), borax (0,3—0,5% v době květu), síran mědnatý (0,01-40,05%). U směsí stopových prvků Vegaflor, Mikrola, Harmavit, je uvedena koncentrace, kterou nutno dodržovat, neboť také stopové prvky ve větším množství působí na stromy toxicky
