Jahodník velkoplodý (Fragaria grandiflora) byl přivezen do Čech Rudolfem Strimplem do nedalekého Chlístova na Netvořicku před téměř 90 léty. Jeho plody se staly jedním z nejatraktivnějších druhů ovoce, pěstovaných jednak na našich zahrádkách, ale i ve velkoprodukčních výsadbách a jsou prvním poslem jara, bohatým na vitamín C, kterého náš organismus po období jeho nedostatku v zimních a jarních měsících potřebuje zvýšené množství.
Protože každý máme zájem na co nejvyšší sklizni tohoto chutného ovoce, nebude na škodu, připomeneme-li si zásady, jak si máme při výživě a hnojení jahodníku počínat, aby výsledek — hojná úroda velkých a chutných plodů — byla co největší.
Jahodník ke své výživě potřebuje určitý počet prvků. Z nich obvykle čtyři dodáváme do půdy ve formě organických a v poslední době stále větší měrou průmyslových hnojiv. Jsou to: dusík, fosfor, draslík a vápník.
DUSÍK je součástí rostlinných bílkovin. Kultury dobře vyhnojené dusíkem jsou sytě zelené a vytvářejí hodně listových přírůstků. Dusík dodáváme do půdy organickými hnojivý (chlévskou mrvou, močůvkou) a průmyslovými hnojivý.
FOSFOR působí na nasazení květu, vývoj plodu a zrání. Dodává se do půdy hlavně v průmyslových hnojivech. Fosforečná hnojivá otupují nepříznivý vliv dusíku, který tato živina způsobuje.
DRASLÍK vyžadují všechny rostliny, ale je důležitý zejména právě pro jahodník, protože podporuje tvorbu škrobu a cukru. Draslík také ovlivňuje pevnost lodyh a listů. K rostlinám se dodává průmyslovými draselnými hnojivý.
VÁPNÍK je živinou i pomocnou látkou. Je nutný k tvoření rostlinné kostry. Jeho nepřímý vliv spočívá v neutralizaci půdní kyselosti, udržování půdní drobtovité struktury a v mobilizaci živin v půdě. Krom toho jsou naše půdy obyčejně chudé na některé stopové prvky, které jsou pro vývoj rostliny velmi důležité, již proto, že věda nám dosud neodhalila tajemství potřeby stopových prvků a poměru mezi nimi. Moudrá příroda však to zařídila tak, že si rostliny ze stopových prvků vezmou jen ty a v množství, které k svému optimálnímu růstu potřebují, pokud ovšem jsou k dispozici.
Hnojiva se aplikují bud ve formě pozvolna se uvolňující (zejména v granulích) nebo dnes velmi hojně užívaný je způsob hnojení ve formě roztoků. Výhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že si můžeme přesně stanovit koncentraci živin a dodávat jahodníku živiny v nejvhodnější formě. I z hlediska ekonomického není tento způsob zanedbatelný. Abychom dosáhli příznivého účinku hnojení, je třeba dbát určitých zásad. Je důležité vyvarovat se jednostranného hnojení, čemuž se můžeme vyvarovat používáním kombinovaných hnojiv. Dávku hnojivá je nejlépe rozdělit na několikrát. Při způsobu zálivkou, jaký používáme, je to nevyhnutelné. Dnes je k tomu účelu nejvhodnější granulovaný Cererit.
Nikdy nehnojíme jahodník ihned po výsadbě. To platí všeobecně pro všechny rostliny. Pokud hnojíme bez zálivky, je třeba, aby jahodovna byla předem dobře zalita. K přihnojování mladých jahodníků volíme dávky s njžší koncentrací, než při zálivce jahodníků vyspělého a dobře zakořeněného. Dobře živený jahodník, hnojený přiměřeně všemi živinami, nepodléhá tak snadno chorobám a odolává škůdcům. Výživa a hnojení jahodníků musí být v souladu s vegetačními fázemi jahodníků. Protože dnes jistě převážná část hnojiv, kde jsou ve vhodném poměru dusík, fosfor, draslík i vápník obsaženy, postačí, když budu vycházet z Cereritu (případně speciálního hnojivá pro jahody FRAGARINU, který je však cenově dražší
Jarní hnojení jahod
Na jaře hnojíme kombinovaným hnojivém v dávce 3 kg na 1 ar, odstraníme staré listy a uděláme zálivku.
Vegetační hnojení jahod
Ve fázi květení jednou těsně před květem, podruhé po odkvětu uděláme další zálivku Cereritem (Fragarinemi a to 1/2 kg na 1 ar. Každoročně po sklizni rostliny sežínáme. Je to způsob, který v nedaleké bývalé produkční oblasti na Netvořicku byl používán ke zmlazování porostů. Porost je pak zdravý, neobjevuje se červená skvrnitost a má vliv i na menší výskyt roztočíka jahodníkového. Zdravý porost, který do podzimu doroste do mohutných keřů, dává svědectví o tom, že tento zákrok jahodníků neškodí, naopak. Samozřejmě rostlina je po sklizni vysílena a potřebuje výživu. Proto v této době je zapotřebí bohaté zálivky a není na škodu přidat ještě trochu dusíku, např. ledek lovosický (1/2 kg na 1 ar).
Podzimní hnojení jahod
V době diferenciace nutno dát rostlině fosforečno-draselnou výživu. Používám jednu čtvrtinu roční dávky Cereritu (1/2 kg na 1 ar). Vhodné by bylo smíchat např. síran draselný se superfosfátem, protože prvky obsažené v těchto hnnojivech mají velký vliv na diferenciační proces, který ovlivňuje sklizeň příštího roku.
Samostatný režim vyžaduje jahodník stáleplodící. Protože plodí nepřetržitě, musí být podle toho též vyživován, a to až o 25 % více než jahodník jednou plodící.
