Vytvořit v zahrádce humózní půdu je práce přímo generační a tento úkol vyžaduje soustavnou péči.Zdrojem humusu se stává každá rozložitelná hmota. Je jím chlévský hnůj, zelené hnojení a především dobře ošetřený a vyzrálý kompost, obohacený anorganickým hnojením o potřebné živiny. Dobře uležený chlévský hnůj především od hovězího dobytka na žír je cenným hnojivém a zahrádkář, který má možnost je získat, neměl by litovat ani práce, ani finančních nákladů. Ideální by bylo vyhnojení pozemku chlévským hnojem každý třetí rok, nejméně ,však jednou za pět let. Chlévský hnůj obohatí půdu nejen o potřebné živiny a humus, ale chlévská mrva je především zdrojem bohaté mikrobiologické činnosti půdy. Chlévský hnůj používáme v dávce 600—800 q na ha, to je 6—8 q na ar. Do takto pohnojeného pozemku vysazujeme plodiny, které vyžadují nebo snášejí čerstvé hnojení.
Zelené hnojení je nedoceněný zdroj humusu. Tam, kde zahrádkáři nemají možnost si pro zahradu opatřit chlévskou mrvu a kde i výroba kvalitních kompostů je obtížná, je zelené hnojení jediným možným zdrojem obohacení půdy organickou hmotou. K zelenému hnojení můžeme použít všechny plodiny, které vytvářejí velké množství rychle rostoucí zelené hmoty, případně obohacují půdu dusíkem hlídkami s nitrifikačními baktériemi. Jsou to především luskoviny — peluška, hrách, bob, vikev; pro zelenou hmotu pak hořčice, řepka, svazenka, ale může se použít i osivo směsek obilovin. Porost se má zaorat, resp. zarýt v tom vzrůstovém stadiu, kdy se vytváří nejvíce zelené hmoty, která však je ještě v bylinném stavu a kde proces humifikace bude probíhat rychle a beze zbytku. Velmi výhodný je letní výsev zeleného hnojení jako dodatkové plodiny po sklizni hlavní kultury. Před zaoráním zeleného hnojení je nutno půdu přihnojit dusíkem (ledkem), aby nevznikl přechodný nedostatek dusíku v půdě v důsledku jeho poutání mikroorganismy, které rozkládají zelenou hmotu.
Kompost – hnojení zadarmo
Vydatným zdrojem organického hnojení jsou komposty. Velmi však záleží na jejich kvalitě. Kompost by měl být založen na nepropustné půdě na stinném místě a po stranách obehnán dřevěným bedněním. Komposty máme vždy tři. Jeden, který zakládáme, druhý, který vyzrává a třetí, z kterého už odebíráme kompostovou zeminu. Kompost vytváříme ze všech organických zbytků, které máme na zahradě, z kuchyňských odpadků, kralíčího hnoje a slepičího trusu; pochopitelně můžeme kompostovat i chlévskou mrvu, slámu, rašelinu, listí, drny apod. Důležité je, aby veškerá organická hmota použitá pro kompostování byla zdravá a prostá houbových chorob a živočišných škůdců. Aby kompost dobře vyzrával, je nutné jej udržovat stále vlhký a přehazováním přes síto provzdušovat. Výborné je polévat kompost zředěnou močůvkou; v omezené míře můžeme uplatnit i fekálie. Vyzrálý kompost před použitím obohatíme rašelinou a anorganickými hnojivý, např. síranem draselným, 50% draselnou solí a superfosfátem resp. některým komplexním anorganickým hnojivém (Cererit, NPK). Výhodou hnojení kompostem je i to, že jej můžeme použít i u těch plodin, které nesnášejí přímé hnojení chlévskou mrvou. Tam, kde potřebujeme rychle vyhnojit záhony kvalitním organickým hnojivem, založíme si rychlokompost. K získání jednoho m3 rašelinového rychlokompostu si opatříme balík rašeliny, 5 kg síranu amonného, 7 kg superfosfátu a 4 kg síranu draselného a asi l/z m3 lepší zahradní půdy. Rašelinu přehodíme přes síto (prohazovačku) a hrudky rozmělníme, současně smícháme se zeminou a při-praveným hnojivém. Směs rašeliny se zeminou a hnojivý rozprostřeme do vrstvy 20 cm vysoké a pokropíme vodou. Vrstvu silně provlhčíme. Vodu ovšem nelze dávat v jedné dávce. Po lehkém postřiku se vrstva vždy znovu provrství. To opakujeme tak dlouho, až rašelina už nepřijímá vodu. Pak navrstvíme kompost do hromady 60 cm vysoké, znovu zavlažíme, uklepeme ze všech stran lopatou a zasypeme 10 cm vrstvou zeminy a necháme 4 týdny uležet. Po dalším řádném promíchání, bez upěchování obsypeme vrstvu znovu asi 3 cm zeminy a po dalších třech týdnech je rychlokompost uzrálý. Před upotřebením se doporučuje kompost ještě znovu pře-vrstvit. Po celou dobu zrání je nutné udržovat rychlokompost přiměřeně vlhký
