Jarní hnojení ovocných stromů a keřů

K jarním pracím zahrádkáře patří i doplňkové hnojení. Doposud je velmi rozšířené a v praxi používané jednorázové hnojení, které se však jeví jako neefektivní a tím také méně ekonomické. Provádí se zpravidla na podzim nebo také až na jaře (tzv. „startovací jarní dávky“). Hlavním důvodem jednorázového hnojení je Časová úspora. Nevýhody jednorázového hnojení jsou však tak zřejmé, že nemohou vyvážit časovou pracovní úsporu zahrádkáře. Při jednorázovém hnojení mají ovocné stromy a keře najednou velký přebytek živin, který nemohou dostatečně využít. Část živin se proto proplavuje do spodiny a část jich přechází do těžko rozpustných forem. Během dalšího vegetačního období kdy se nároky na zásobu živin v přídě stupňují, jich pak nemá rostlina v dostatečném množství k dispozici. Nastává zvýšený propad nasazených plodů, špatný průběh diferenciace květních pupenů, střídavá plodnost. Stromy nemají také možnost vytvořit dostatečné množství rezervních látek pro zimní období a pří příchodu větších mrazů namrzají.

Proto je vždy účelnější používat rozdělovaného hnojení, při němž mohou být nároky na živiny uspokojovány podle vývojových stadií rostlin, tedy v určitém časovém období, při počátku v době květu po propadu plůdků, před diferenciací květních pupenů atd Při tento druhu hnojení může být tedy přihlédnuto nejen k množství použitého hnojivá, a’e také k době. kdv jsou ovocné rostliny schopny dodané živiny nejlépe přijímat a zužitkovat. Je prokázáno, že v ovocnářství i zelinářství se nejlépe osvědčilo komplexní organicko-minerální hnojení. Samotná hnojivá statková obsahují sice dostatek organické hmoty k doplňování půdního humusu, ale nemají dost minerálních živin, které se každoročně z půdy odčerpávají. Neznamená ro ovšem, že musíme každý rok hnojit oběma složkami nebo všemi živinami. Abychom dosáhli harmonického zásobování zahradních půd humusem i minerálními živinami, doporučuje se postupovat podle předem připraveného plánu hnojení :

1. rok: dobře vyzrálý kompost nebo hnůj,
2. rok: plné minerální hnojení dusíkem, fosforem, draslem,
3. rok: jako v roce předešlém,
4. rok: zelené hnojení, doplněné fosforem a draslem,
5. rok: v jarním období minerální hnojení, na podzim vápnění,
6. rok: jako v prvním roce a celý cyklus se opakuje.

Uvedený plán můžeme doplňovat a měnit podle půdních podmínek, podle chemického rozboru půdy a ovšem podle náročnosti rostlin. Musíme mít stále na zřeteli, aby se v půdě udržoval pokud možnp nejlepší poměr přijatelných živin a podle toho dávky hnojiv měníme, zvyšujeme nebo snižujeme. Je pochopitelné, že nikdy nedosáhneme toho nejlepšího stavu především proto, že na zahrádce nepěstujeme jen ovocné rostliny, ale s nimi i jiné druhy s jinými nároky na živiny.

Pokud nám není znám obsah živin v půdě podle chemického půdního rozboru (stačí, když se udělá jednou za 3—4 roky) používáme plného hnojení, přičemž se řídíme ovocným druhem a stářím stromů. Na našich zahrádkách se v převážné většině nehnojí individuálně k jednotlivým druhům ovocných stromu nebo keřů, poněvadž převažují husté výsadby, kde je kořenová síť prorostlá po celé ploše zahrádky. Hnojíme proto také celou plochu zahrádky.
Jako nejlépe vyhovující dávky živin můžeme přijmout dávky vyzkoušené a doporučované odborníky. Jako roční spotřební dávka je doporučováno množství 320 až 420 kg v čistých živinách na 1 ha, tedy 3,2 až 4,2 kg na 1 ar a 3,2 až 4,2 dkg na jeden čtvereční metr plochy. Přitom je třeba dodržovat určitý poměr hlavních živin N:P:K (dusíku:fosforu:draslu)=2:l:3. U mladých výsadeb, u nichž bývají velké přírůstky a stromky nejsou ještě v plné plodnosti, se doporučuje snížit dávky dusíku a zvýšit dávku fosforu.

Každý zahrádkář a zvláště zahrád- kář-začátečník žádá, aby mu bylo ře-čeno, kolik dkg a jakého hnojivá, a a v které době má použít. Proto pro informaci uvádím tabulku, podle níž může být postupováno.Tabulka přepočtu čistých živin na množství průmyslových hnojiv. Čisté živiny jsou určeny dávkou 3,6 dkg na 1 m2 {tj. 3,6 kg na 1 ar, čili 360 kg na 1 ha). Poměr čistých živin N:P:K=2:1:3 (dusíku:kys. fosforečné:draslu). Pro mladé, dosud neplodící výsadby stačí dávky poloviční.

Bylo již uvedeno, že je lepší používat rozděleného hnojení před hnojením jednorázovým. Při podzimním hnojení používáme hnojivá organická a z průmyslových ta, která půda dobře váže, takže se nevyplavují (Thomasova moučka) a z draselných hnojiv ta, která mají větší obsah chloru. Jsou to v prvé řadě 40 °/o draselná sůl, kamex a magnézia sylvinit kainit, u nichž je žádoucí, aby se nadměrné množství chloru do jara vyplavilo především do spodiny.
Z dusíkatých hnojiv používáme na podzim hnojivá, ve kterých je dusík ve formě čpavkové, amidové nebo kyanamidové. Tyto formy si půda dostatečně váže. Z používaných hnojiv je to síran amonný, dusíkaté vápno a močovina. Nedoporučuje se však použít celou dávku dusíkatého hnojivá na podzim jednorázově. Částečné přihnojení dusíkem na podzim je však éůležité proto, že i po opadu Iistů pokračuje růst kořenů, který potrvá do poklesu půdní teploty kolem plus 2 stupňů C (u meruněk a broskví kolem 7 stupňů) Jelikož kořeny při svém růstu přijímají stále řiviny, přijímají i neústrojný dusík, který přepracovávají ve velmi složité látky ústrojné — aminokyseliny.

Jakmile se na jaře začnou vyvinovat listy, začíná i fotosyntetická asimilace. List má totiž schopnost zachycovat sluneční energii a vytvá řet z vody a oxidu uhličitého základní stavební látky [glycidy], škrob a cukry. Narůstáním listů se zvyšuje i fotosyntetická asimilace, zvyšuje se zásoba stavebních látek, škrobu a cukrů a započne prudký růst lelorostů — probíhá takzvaná „velká růstová perioda”, která končí koncem května nebo začátkem června. Po ukončení velké růstové periody začne diferenciace květních pupenů. Je přirozené, že celé toto růstové období, do něhož spadá i doba květů, vyžaduje velký přísun živin. Zajistil-li zahrádkář dostatečné množství kyseliny fosforečné a drasla již podzimním hnojením, musí být jeho základní povinností na jaře, dodat ovocninám i dostatek dusíku. Jakmile to počasí a půdní poměry dovolí, zapracuje do půdy přibližně dvě třetiny potřebného dusíku podle uvedené tabulky.

Při použití dusičnanu amonného s vápencem (30% lovosický ledek, zapracujeme do půdy přibližně 3 dkg ledku lovosického a 1 dkg použijeme až začátkem června. Při velké násadě plodů se zvyšují 1 nároky na dusík a proto zvýšíme červnovou dávku na 2 dkg. Později za vegetace dusíkem nehnojíme.
Nebylo-li hnojeno na podzim fosforem a draslem úmyslně, vzhledem k tomu, že je žádoucí druhy průmyslových hnojiv střídat, použijeme na jaře a během vegetace superfosfát, který má kyselinu fosforečnou snad¬no rozpustnou ve vodě a síran draselný nebo reformkali. Síran draselný je úplně bez chloru a reformkali má jen 12,5 % chloru. Je velmi výhodné použít tčchto hnojiv v roztoku na dvakrát,

Cererit – sázka na jistotou

Mnoho našich zahrádkářů používá výhradně plnohodnotného hnojiva cereritu a nemáli je k dispozici, pak raději nehnojí vůbec, oož ovšem není správné. Cererit je bezesporu výborné, bezchlorové, kombinované hnojivo, které kromě základních živin obsahuje i stopové prvky. Složení cereritu: dusík 11%, fosfor 9%, draslo 14 %, hořčík 5 %, dále obsahuje vápník, síru, mangan, bor, molybden, zinek a měď. Cereritem lze hnojit v průběhu celé vegetace i zálivkou. Ovocné keře a stromy je výhodné hnojit již poloviční dávkou na podzim. Druhou polovinu dodáme pokud možno v roztoku na jaře. Stromky od výsadby do začátku plodnosti hnojíme dávkou 3 dkg na 1 in2, stromy v plné plodnosti dávkou 5 až 10 dkg Cererit, jako bezchlorové hnojivo je zvlášť výhodný pro drobné ovoce v dávce 6—9 dkg na 1 m2, z čehož 2/3 dávky použijeme na začátku vegetace a 1/3 v průběhu vegetace.

Zvlášť výhodný je cererit pro hnojení jahodníku v dávce 9 až 12 dkg na 1 m2, z čehož použijeme 1/3 za čátkem vegetace, 1/3 v polovině června a 1/3 po sklizni. Důležité je, aby každý zahrádkář zvláště zahrádkář-začátečník si byl vědom toho, že jen půdy dostatečně zásobené organickými hnojivý mají
též odpovídající zásobu humusu a tím umožňují využití průmyslových hnojiv. Chceme-li z našich zahrádek každoročně sklízet kvalitní ovoce, musíme je také každoročně zásobo vat živinami — musíme je hnojit.