Síran draselný
Síran draselný je bílý až našedlý prášek (jemnozrnná sůl), dobře rozpustný ve vodě; neobsahuje chlór, ale síru, a proto je velmi vhodný k četným zeleninám a ovocným plodinám. Používá se k základnímu hnojení i na list v zálivce nebo postřikem.
Přednosti síranu draselného
Koncentrovaná draselná hnojivá se dodávají ve dvou formách. Ty se liší po strance chemické i v praktickém použití. Nejčastějšími (a mnohdy jedinými) jsou hnojivá typu chloridového. Draslík je v nich chemicky vázán s chlórem ve formě chloridu draselného. Navíc tato hnojivá obsahují kuchyňskou sůl, chlorid sodný (NaCl). Oba prvky, sodík i chlór, mají nepříznivý vliv na půdu i na většinu ‚rostlin pěstovaných intenzivně na zahrádkách.
Druhým typem draselných hnoji v je tzv forma síranová. Draslík je vázán na síran v podobě síranu draselného. Síranová forma proto neobsahuje chlór ani sodík.
Použití
Síran draselný Je bílá krystalická sůl s obsa¬hem asi 50 % draslíku. Lze jej použít všude, kde je třeba dodávat do půdy draslík. Výhodou je, že nemá vedlejší negativní účinky. Navíc obsahuje síru, která je rovněž jedním ze základních biogenních prvků (živin) a je pro mnohé zeleniny, jako brukvovité, cibuloviny aj. velmi žádoucí.Jjeho použití omezeno jen na nejnáročnější rostliny, jako vinná réva, květák, a ostatní náročnější košťáloviny, rané brambory, cibule, česnek, kmín a ostaítní siličnaté rostliny, intenzívně pěstované ovocné stromy, keře a květiny. Nezapomínejme, že působí velmi příznivě nejen na výnos, ale 1 na jakost plodů, barvu květů a květin a na dobrý zdravotní stav rostlin.
Kdy použít síran draselný
Hnojení síranem draselným je obdobné jako u ostatních draselných hnojiv. Draslík je půdou velmi dobře poután, a proto lze hnojit i do zásoby. Není to ale nutné (jako u hnojiv typu chloridového), ani příliš, vhodné. Nejvhodnější doba je při přípravě půdy před setím osiva nebo výsadbou, kdy se rozhodí na povrch půdy na široko a hráběmi nebo motyčkou se lehce zapraví. do půdy v množství 20—50 dkg na 10 m2. U vytrvalých kultur nebo rostlin sázených na podzim lze hnojit nejlépe na jaře, kdy se hno- jjvo při okopávání zapraví do půdy. U ovocných stromů, zvláště velkých tvarů, lze hnojit při podzimním rytí. Celkové množství lze rovněž rozdělit na 2—3 dávky a hnojit i během vegetace, a to především tehdy, jestliže jsme neměli hnojivo v zásobě na jaře, nebo vyžadují-li to některé nepředpokládané okolnosti. Potom hnojení spojujeme nejlépe s okopávkou, nebo ve slabých roztocích při zálivce. Nemusíme se Obávat přehnojení nebo opožděného použití, jako u dusíkatých hnojiv. Hnojivo je ve vodě snadno rozprasftné a po aplikaci jsou živiny rychle rostlinám přijatelná