Hnojení ovoce organickými hnojivy
Organickými hnojivy dodáváme do půdy, na níž pěstu¬jeme ovocné plodiny, nezbytnou organickou (ústrojnou) hmotu. Tato hmota se při kompostováni a pak v půdě měni vhodnou mikrobiální činnosti na humus.
Hlavními zdroji organických hnojiv v ovocnářstvi, na zahrádce nebo v sadu jsou:
1. komposty a v menším množství hnůj
2. zelené hnojeni
Výpočet dávky vápenatých hnojiv pro různé druhy ovocných plodin na základě výsledků agrochemického rozboru půd
| Drobné ovoce |
(0,3) |
(0,4) |
(0,5) |
(0,7)x |
0,5 |
0,7′<‚< |
1,3x xx |
| jádroviny |
(0,4) |
(0,6) |
(0,8) |
0,6x |
0,8 |
1,0xx |
2,0xxx |
| Peckoviny |
(0,5) |
(0,7) |
0,5 |
0,8x |
1,0 |
1,2xx |
2,5xxx |
1) Při použití mletého vápence vápníme dvojnásobnými davkami. V závorce jsou uvedeny doby aplikování jednou za 8-10 let. Není-li stanovena potřeba vápnění, volíme na neutrálních půdách dávky označené (x), na slabě kyselých (XX) a na kyselých (xxx).
3. trvalé zatravněni sadu v kombinaci s nastýlánim (mulčovánim).
Kompostem můžeme hnojit v kteroukoliv roční dobu. Nejvhodnějším obdobím je však podzim, poněvadž se organická hmota dostane při podzimním obrývání do blízkosti kořínků. To platí i pro hnůj, který po rozhození ihned zapravujeme do půdy. Ovocné stromy hnojíme každým třetím až pátým rokem v dávce 30 až 50 kg na 10 m2.
Před zapravením kompostu se osvědčilo rozházet na rozprostřenou organickou hmotu zásobní dávku fosforu, popř. i draslíku, rovněž na dobu 3 až 4 let.
Na chudších propustnějších půdách používáme dobře uzrálý kompost, popř. i rašelinu při tzv. melioračním hnojeni před výsadbou, a to až do 25 % objemu vyhloubené jámy. Nikdy však do jámy nedáváme čerstvý hnůj, který při rozkladu poškozuje kořínky stromů. Důležité je drobné ovoce pravidelně hnojit hodnotným kompostem v dávce 20 až 30 kg na I m2 v odstupu 2 až 3 let a jahodník 25 až 30 kg na 1 m2 každoročně nebo každým druhým rokem.
Několik příkladů časového zařazení organických hnojiv u ovocných plodin uvádí tabulka
|
Druh ovocných plodin |
L rok |
2. rok |
3. rok |
4. rok |
| jádroviny a
peckoviny bez podplodin |
|
_ |
____ | jako v 1. roce
|
|
130-50 |
||||
| na podzim
předchozího roku |
||||
| jádroviny a
peckoviny se zatravněním |
|
— |
40-50 v dubnu až květnu |
jako v 1. roce
|
|
130-50 |
||||
| na podzim
nebo v zimě |
||||
| Plné plodící
rybíz, angrešt, maliníky nebo ostružiníky |
|
— |
— | jako v 1. roce
|
|
20.-301 |
||||
| na podzim
předchozího roku |
||||
| Jahodník | ||||
|
[25-30 |
25-301 |
I25-30 i |
Pro výrobu hodnotných kompostů s vysokým obsahem humusu platí určité zásady. Komposty vyrábíme z organických odpadů, k nimž přimícháme různé anorganické hmoty (zemina, dřevěný popel, bláto z příkopů atd.) a průmyslová hnojiva, především fosforečná. Aby kompost dobře vyzrál, má mít vhodnou vlhkost (40-60 %), vhodný obsah vzduchu, teplotu (35 až 40 °C) a jeho reakce má být neutrální.
K obohacení půdy organickou hmotou můžeme při nedostatku kompostu nebo hnoje využít na zahrádce nebo plantáži také tzv. zelené hnojeni. Princip záleží v tom, že po rané sklizni první plodiny (v ovocné zahrádce vlastně podplodiny) zasejeme buď na celý záhon, nebo jen po obvod koruny stromů takové plodiny, které dávají za krátkou dobu hodně zelené hmoty. Jsou to především vikvovité (motýlokvěté) rostliny (peluška, vikev, lupina, jetel plazivý— bílý apod.), které pěstujeme buď v čisté kultuře, nebo ve směsce s obilninami či travinami. Rostliny zeleného hnojení zapravujeme do půdy v době jejich největšího vývinu. Čím větší je objem jejich hmoty (nadzemní i podzemní) a čím vyšší je podíl vikvovitých druhů, tím výraznější je jejich vliv na úrodnost půdy.
Pro zelené hnojení můžeme vysévat kolem stromů také takové plodiny, které nám po sklizni plodů (například zelených lusků hrášku a keřičkových fazolů) poskytují ještě dostatek zelené hmoty pro zapravení do půdy. Rostliny pro zelené hnojení můžeme také v červnu posekat a nechat je jako nastýlku půdy ležet až do podzimu, kdy je zaryjeme.
V zatravněných sadech kosíme porost 5 až 10krát během vegetace a pokosenou trávu necháme ležet jako nastýlku. Půda se tím dostatečně obohacuje organickou hmotou z odumřelých kořínků a pokosené trávy, takže není nutné takové sady hnojit jinými organickými hnojivy.