Nároky zeleniny na stopové prvky

V zahrádkářských půdách bývá většinou dostatek stopo­vých prvků, ale velmi často se dostanou do vazeb, které jsou rostlinám špatné dostupné. Při nedostatku stopových prvků se objevují u zelenin fyziologické poruchy a snižuje se kva­lita, popř. i množství sklizně.

Na nedostatek báru jsou citlivé především salát (čer­nání listů), celer (odumírání srdéčkových listů), luskoviny a květák, ale i zeli, kedlubny, rajčata a mrkev. K přihnojo­vání se používá 20-25 g boraxu na 10 m2.

Nedostatek molybdenu (viz též str. 225) se nejčastěji projevuje u květáku („vyslepnutí“). K prevenci choroby po­stačí většinou 2 g molybdenanu amonného nebo sodného na 10 m2. Nejúčinnější je aplikace při přípravě půdy. Při předpěstování sadby je možné přimíchat molybdenan k ze­mině v dávce 2 g na I m3 nebo také sadbu před vysazením zalít 2 krát roztokem molybdenanu o koncentraci 0,1 %. Nedostatek molybdenu se může také projevit ve snížené tvorbě blízek luskovin, popřípadě v deformaci listů u salátu a rajčat.

 Nedostatkem manganu často trpí rajčata a paprika (žluté skvrny na listech), zejména při nadbytku vápníku v půdě. Také okurky, salát, špenát, fazole a hrách jsou citli­vé na nedostatek manganu. K odstranění nedostatku se- používá 20 až 40 g síranu manganatého na 10 m2 nebo se postřikuje 0,5% roztokem.

Na silně humóznich a raeliništnich půdách nebo na prornyvných písčitých půdách se často objevuje nedostatek mědi, který vyvolává žloutnutí listů a zasychání vegetač­nich vrcholů. K odstranění nedostatku se používá modrá skalice v dávce 15-25 g na 10 m2.

Na zinek jsou náročné luskoviny a raičaL4. Při jeho ne­dostatku rozhodíme na záhon 15-30 g siranu zinečnatého na 10 m2.

Nejen nedostatek, ale i nadbytek stopového prvku může způsobit vážné poruchy v růstu a vývoji zeleniny.