Pro dobrý růst výhonů, tvorbu květních pupenů a k tomu, abychom dosáhli vysoké úrody, je dusík nepostradatelný. Při hnojení touto živinou je třeba vycházet z několika činitelů, jako je specifičnost a náročnost druhu a odrůdy, stáří stromů, dosahované výnosy, použitá podnož, řez, půdní a klimatické podmínky a v neposlední řadě jsou to i hnojivá, která máme k dispozici.
Méně dusíku je někdy více
Z ovocných plodin jsou na dusík náročné jabloně, hrušně, rybíz, jahody a broskvoně. Třešně a višně nesnesou vysoké dávky dusíku, bujně při nich rostou, nasazují málo na květ, trpí klejotokem. V případě přehnojení dusíkem má velký význam fosfor jako protiváha dusíku, třebaže při vyváženém hnojení jsou na něj oba druhy méně náročné. Nadbytek dusíku nesnáší ani meruňka, která v tomto případě rovněž bujně roste, vytváří řídké dřevo a namrzá. U těchto druhů je zvláště nutné hnojit dusíkem pravidelně v nižších dávkách a vyváženě používat také fosforečná a draselná hnojivá. Při nedostatku dusíku stromy tvoří naopak menší světlé listy, které nejsou schopny v dostatečné míře asimilovat. Řapíky a listové žilky bývají načervenalé, rovněž tak výhony, které jsou krátké a tnké. Barevné změny začínají na spodních listech. Jabloně jsou na dusík dosti náročné, avšak příliš vysoké dávky, zvláště při úzkém sponu redukují nejen kvalitu plodů, ale i výši sklizně. U odrůd náchylných k fyziologické skvrnitosti byl při vysokých dávkách dusíku zjištěn zvýšený obsah tohoto prv¬ku v plodech a vyšší dispozice k této chorobě.
Průměrné doporučené dávky dusíku stanovené na základě předpokládaných výnosů je třeba upravit také podle použitého způsobu řezu. Při středním zmlazovacím řezu se sníží dávka N asi o čtvrtinu celkového množství, při silném zmlazovacím řezu o polovinu. Při hnojení dusíkem se řídíme také konkrétními podmínkami půdními a klimatickými. Dusík z dodaných hnojiv rostliny využívají ve vlhčích oblastech na 60—80 procent, v sušších na 40 % a při správném použití závlahy až na 100procent. K vymývání N z půdy dochází hlavně v podzimních, příp. zimních měsících, zvláště na lehké půdě a při vyšších dávkách dusičnanového dusíku. Na- padne-li v tomto období 250—400 mm srážek, následné působení N v příštím roce se prakticky neprojevuje. Z tohoto důvodu se nedoporučuje hnojení N na podzim do půdy. Dávky se doporučují rozdělit do 3—4 termínů (zvláště při použití pouze dusičnanového dusíku): před květem (na rozmrzlou půdu), po odkvětu, po propadu plůdků, případně u některých druhů těsně po sklizni. U teplomilných druhů z důvodu dobrého vyzrávání le- torostů nelze pozdní aplikaci doporučit.
Dělení dusíkatých hnojiv
Dusíkatá hnojivá v podstatě můžeme rozdělit do skupin podle formy dusíku:
- Hnojivodusičnanová
- čpavková
- amidická
- kyanamidová
- Pohotová a vysoce účinná je dusičnanová forma N, avšak nejsnáze se také z půdy vyplavuje.
Za ideální půdní hnojivo lze pokládat takové, ve kterém se pomalu N uvolňuje tak, aby jej rostliny dostávaly postupně během celé vegetace. Některé sloučeniny močoviny s formaldehydem tyto vlastnosti mají. Z dusíkatých hnojiv používaných k hnojení do půdy lze doporučit zvláště ledek amonný s dolomitem, obsahující průměrně 27,5% N (Ve ve formě ledkové a xk ve formě čpavkové), obohacený rovněž o Mg a Ca. Ledek vápenatý obsahuje 15,5 % N ve formě dusičnanové, síran amonný 20,3 % N ve formě amoniakální.
Do půdy lze s úspěchem použít i močovinu (46 % N), kde je dusík obsažen ve formě amidické a po styku s půdou se uvolňuje amoniak a kysličník uhličitý. Hnojivý účinek močoviny se vyrovná ledku amonnému za předpokladu, že močovinu stejnoměrně promícháme s půdou při ne příliš vysokých teplotách a normální vlhkosti půdy.
Dusíkaté vápno obsahuje 18—21 % N většinou ve formě kyanamidové. Lze jej použít zároveň k otupení silné půdní kyselosti. Při jeho použití je třeba dát pozor na možnost poleptání kůže a sliznice. Z vícesložkových hnojiv ob sáhujících zároveň N je zvláště pro jádroviny a peckoviny vhodné granulované vícesložkové hnojivo GVH-IIi/i obsahující dusík v ledkové i amoniakální formě. Celkový obsah N je mi-nimálně 8,5%; P 6,4% a K 16,6%. Toto hnojivo není vhodné pro druhý náchylné na přebytek chlóru, protože obsahuje KCl, podobně jako hnojiva typu NPK. NPK -1 obsahuje 12 % N- 8,4 % P; 5,8 % K a hnojivo NPK -NF obsahuje min. 15,3 % celkového N; 6,6 % P a 6,64 % K.
Cererit neobsahuje chlór a je vhodný zvláště k jahodám, malinám a červenému rybízu. Obsah živin v tomto hnojivu je 11 % N; 4% Pa 11,6% K.
Dusíkem je možné velice úspěšně přihnojovat ovocné plodiny také na list. S postřikem je nutno začít brzy na jaře, ihned po olistění, ošetření se opakuje po 10—14 dnech několikrát za vegetaci.
K hnojení na list se používá bud 0,5% roztok močoviny, pří¬padně některá tekutá kombinovaná hnojivá, z nichž nejznámější je Vega- flor, doporučovaný k postřiku na list v koncentraci 0,3 %. Toto hnojivo ob-sahuje zároveň P, K, Fe, Mn, Cu, Zn, B, Ni, Co, Mo a stimulátor růstu. Také statková hnojivá obsahují prům. 0,5 % N, v celkové bilanci je nutno s tímto dusíkem počítat a případně vynechat hnojení průmyslovými hnojivy.
