Posklizňovému ošetřování jahodníků, zvláště odrůdám stále plodícím a špalírovým (nesprávně popínavým jahodám ) musíme věnovat zvýšenou pozornost. Je rozdíl mezi opakovanou plodností čili remontantností a stálou plodností. Jednou plodící odrůdy se připravují na plodnost celý rok, kdežto remontantní a stále plodící odrůdy mezi něž patří i špalírové, poněvadž u nich přeměňují pupeny dvakrát v roce (popřípadě neustále). Musá být s ohledem na tyto skutečnosti také ošetřovány a živeny. Posklizňové ošetřování spočívá především v těchto pracích:
Ještě před hnojením jahod
- Odstraňování odnoží
Převážnou část odnoží jsme měli odstranit již během vegetace; je chybné odstraňovat je až po sklizni s ohledem na plodnost v příštím roce. Odřežeme je až u kořenového krčku a nikdy je neodtrháváme, neboť by to bylo na úkor tvorby květních a listových pupenů; nehledě k tomu, že bychom vytvořenými jizvami podporovali rozvoj plísní. - Kypření půdy.
V mežiřadí prokypříme půdu hlouběji, v řadách jen povrchově, čímž omezíme možnost šíření plísně šedé, která sí libuje v nestrukturních půdách a v husté výsadbě. Jinak dopřejeme klid kořenovému systému a rostlinu nerušíme v přípravě na příští sklizeň. - Odplevelování
Abychom odplevelení zvládli, použijeme nový povolený herbicid Tenoran v dávce 70 až 90 kg/ar na obvyklé množství vody 60—80 l/ha (jinak ale nerozhoduje množství!). Tento přípravek je oproti Simazinu neškodný rostlinám, tedy jahodníku i kulturám následným (zeleninám a květinám). - Ochrana rostlin
Neškodí postřik Phosdrinem nebo Endrinem v koncentraci 0,2% proti roztočíkovi; tyto systemické přípravky proti plísním, tedy Kuprikol 0,5—1%. Novozír v kombinaci se Sulikolem v konc. 0,5 % nebo Hypermamgan v konc. 1—2—3 % použijeme k plošnému pásovému postřiku nejen rostlin, ale i pásu půdy, čímž tlumíme spóry a plodníce na zemi. - Zavlažování
Nezapomeneme na jednu z nejhlavnějších doplňkových stružkových závlah (podmok), ale až úplně koncem srpna nebo začátkem září. Závlahy červencové nebo srpnové jsou škodlivé, neboť rostliny zmlazují a přivodí zmnožení odnoží, čímž se naruší násada květních pupenů a jejich přeměna Nezapomeňme, že jahodník je dost suchovzdornou (xerofytní) rostlinou, zvláště některé odrůdy, např. Surprise des Halles - Zmlazováná porostu
Hned po sklizni v optimálních podmínkách prostředí a při zajištěné komplexní výživě v agroteehnice je možné porost zkosením zmladit, aniž by utrpěla v příštím roce plodnost. Tím se vyvolá rychlá obnova rostlin, jejichž části do zimy vyzrají, takže to nenaruší relativní mrazuvzdornost rostlin. Většina starých listů by přes zimu stejně odumřela a navíc by byly producenty zábranných látek (tzv. inhibitorů), které narušují diferenciaci pupenů. - Přihrnování rostlin
I na podzim nezapomeneme rostliny přihrnout z obou stran, ale nezahrneme srdéčka; tím zabráníme vyzimování rostlin, které povytažením v předjaří zasychají.
Výživa a hnojení jahod
Výživa a hnojení je jedním z nejdůležitějších momentů při pěstování jahod. Nezapomeňme, že posklizňové hnojení rozhoduje o násadě květních pupenů, tedy o množství plodů v celé šíři v příštím roce! Doplňkové přihnojení a dohnojování za vegetace před sklizní ovlivňuje velikost, vybarvení a jakost plodů, ale nikdy již nemůže ovlivnit jejich množství; o tom je rozhodnuto v předchozím roce.
Jahodník vyžaduje harmonický poměr živin, a to 2 díly dusíku (N):l díl fosforu (P0O5) :3 díly draslíku (K20). Vždy po sklizni přihnojujeme tak, abychom dodali % živin rozpustných, hned přijatelných a i s dobře zadržovaných půdou; to se týká N a P. Hnojivý dusíkatými přihnojujeme nejdříve a pak ostatními. Je dokázáno, že současné přihnojení N, zvláště při pozdních deštích, narušuje postup diferenciace vlivem rozmlazení rostlin, ale i hromadným zmnožením odnoží.Nejcennějším hnojivém pro sklizňové přihnojováni jsou organicko- minerální komposty vyrobené z odkyselené rašeliny, bez chloru, drůbežího trusu, kostních mouček, hnoje od drobného zvířectva atd. Organicko-minerální přihnojení dělá divy
Nejlépe se i po sklizni uplatňují hnojivé roztoky v konc. 5—10 % minerálních hnojiv a v pozdním podzimu nebo v předjaří zředěná a zkvašená močůvka (1:2), zkvašený drůbeží trus (1:7), kravinec (1:2) v kombinaci s Mikrolou a, která zajistí nejen relativní mrazuvzdornost rostlin, ale i odolnost vůči plísním. Toho všeho se dá využít při podzimní doplňkové závlaze, která rozhoduje o růstové mohutnosti jak kořenového systému, tak i nadzemní listové růžice.
Použijeme-li jednoduchých hno¬jiv k přihnojení, pak stačí na ar 1— 1,5 kg ostravského ledku, který zčásti lze nahradit síranem amonným nebo amonným ledkem. Kyselinu fosforečnou z nahradíme superfosfátem, lépe však termofosfátem a opatrně Thomasovou moučkou k dohnojení; obsahuje dosti Ca, což zhusta přivodí chlorózy, např. u odrůdy Georg Soltwedel.
Nenechávejme se zmást zprávami, že fosforu má půda dostatek; jediné půdy smolivky jsou bohaté a těch je u nás pořídku, i když postup P205 je v půdním profilu pozvolný a ještě je blokován čpavkem, takže superfosfát nebo termosfát je třeba zapravovat hluboko do půdy. Z draselných a draselno-hořečnatých hnojiv je třeba dát přednost síranu draselnému před kainitem a draselnou solí anebo Reformkali v dávce 4—5 kg na ar. Tato hnojivá jsou půdou dobře zadržována, takže není nebezpečí jejich vyplavení do spodiny, jako je tomu u N a P. Vápnit nebudeme; výhradně k předplodině, abychom nevyvolali chlorózy.
Plná hnojivá použijeme s velkou výhodou pro úspornost místo jedno-duchých hnojiv. Výborné služby dělá Cererit nebo doprodávaná Citramfoska (obsahuje však chlór) v dávce 10 kg/ar. Lze jich použít i v roztoku, ale musíme je rozpustit v teplé vodě a kombinovat s Mikrolou. Hnojivo OBM reaguje příliš kysele!
