K výživě ovocných stromů je třeba využít všech zdrojů, aby stromy nehladověly. Ve výživě je hlavní rozdíl mezi ovocnařením intensivním a extensivním. Výkonným odrůdám máme poskytnout výkonné prostředí. To platí zvláště v zahradách s hustým sponem. Ovocný strom, který žije na stanovišti desítky let, okolní půdu jednostranně vyčerpává (příčina periodické plodnosti) i unavuje. V krátkém článku upozorňujeme jen na praktické využití některých dosažitelných hnojiv.
Kompostované fekálie
Kompostované fekálie lze s úspěchem používat i v ovocnářství. Z hygienických důvodů (zničení infekčních mikrobů, zárodků parasitických hlístů) se doporučuje fekálie kompostovat s rašelinou (má největší násávací schopnost), slámou, listím, po případě s dřevěnými pilinami . Při různorodém materiálu střídavě vrstvujeme materiál lehčí a těžší, účelem kompostování je, aby fekálie prodělaly kvašení při vyšší teplotě do 50° C, která je podmíněna dostatečným přístupem vzduchu. Rozkladný proces urychluje přimíšený superfosfát (2 procenta) a překopávka (provzdušněn) 1—2krát po 2 měsících. Doba kompostování 6—8 měsíců podle použitého materiálu. Střední hnojivá dávka k ovocným stromům: 2 q tohoto kompostu na 1 ar.
Štítky:
Zimní nebo jarní poliv tekutými fekáliemi je nehospodárný pro značné ztráty čpavkového dusíku a kromě toho by. byl nehygienický. Ruční hnojení fekáliemi do jamek, které je mnohem pracnější než strojní, lze doporučit pro zahrádkáře, za předpokladu dodržování všech zdravotních opatření.
Fekálie obsahují podle podmínek uložení a zředění 0,3—0,9 % dusíku, 0,2—0,7 % kyseliny fosforečné, 0,2 až 0,3 % drasla. Poměr dusíku, kyseliny fosforečné a drasla je pro ovocné stromy ještě příznivý. Teoreticky by vyhovovala pro plodný jabloňový nebo hrušňový sad dávka 2,5 q fekálií po aru. V praxi se však příznivě projevily dávky mnohem menší.
Vzhledem k tomu, že uvolňování živin z fekálií probíhá poměrně rychle, bylo by pro ovocné stromy při větších dávkách nebezpečí vysoké koncentrace půdního roztoku. Hnojení zředěnými fekáliemi na podzim do brázd nebo do jamek vyhovuje s hlediska fysiologického, hospodářského i zdravotního. Pří podzimním hnojení postačí zředění minimální, které jen způsobí tekutou konsistenci. V předjaří musí být zředění větší, což snižuje pracovní výkon.
Močůvka a komposty
Močůvka má v průměru 0,20% dusíku, 0.01 % kyseliny fosforečné, 0,55 % drasla. 10 hl močůvky (lejta) obsahuje asi 5,5 kg drasla, 2,5 kg dusíku, 0,1 kg kyseliny fosforečné. Pokud se týče živin, je hnojivém dusikato-draselným. Její hodnotu několikanásobně zvyšuje přítomnost různých auxinů (látek růstových) a pro pudu potřebných mikroorganismů. Jednostrannou výživu dusíkem a draslem můžeme vyrovnat přídavkem 1 kg supersfosfátu na 1 hl močůvky. Močůvkujeme na nezamrzlou půdu až do předjaří. U rybízu, který je zvláště náročný na dusík a draslo, dosáhneme až několikanásobného zvýšení sklizně dobře vyvinutého ovoce.
Hodnotu kompostů, podle nichž lze posuzovat každého pěstitele a zahrádkáře, zvyšujeme podstatně pravidelným poléváním a zasakováním močůvky. Do kompostů kromě různých zbytků rostlinných a živočišných vrstvujeme při zakládání ornici a podle možnosti i silniční škrabky nebo naplaveniny z příkopů, které obsahují živiny i významné prvky troškové (mikroelementy) z rozrušené silniční drti, zvl. je-li sopečného původu.
Ke hnojení ovocných dřevin je lépe používat kompostů jednoletých, ještě neúplně rozložených. Část polozetlelých organických zbytků se po zaorání rozkládá přímo v půdě, humus je volněji a lépe využit.
V období vegetačního klidu nemusíme mít obavy z větších dávek mo- čůvky. Optimální dávka by byla »lejta vedle lejty«, jak se to praktikuje v polním hospodářství. Komposty rozvážíme v dávce asi 4 q po aru, t. j. asi 8—10 koleček do čtverce 10 X 10 m.
Vápnění ovocných stromů
Vápnění má velký význam pro všechny půdy. Z vrchních vrstev biologicky činných se vápno snadno rozpouští a vyplavuje. Nezapomeňme, že vápno mobilisuje pohyb půdních živin. Chudou půdu vápno »vymrskává«. Přímým stykem vápno znehodnocuje hnojivá čpavková (mrvy, fekálie, močůvku, síran amon¬ný) tím, že vypuzuje čpavek dovzduchu. V praxi se osvědčilo Vápnění ovocných sadů ve středních půdách každý čtvrtý rok. V lehkých a středních půdách je výhodnější uhličitan vápenatý (mletý vápenec, slin, opuka, šáma), v těžších jílovitých půdách pálené vápno. V průměru vyhovuje dávka 15—20 kg na 1 ar. Z praxe je dobře známo, že ovocné stromy v krajích se substrátem opukovým dobře prospívají.
Minerální hnojiva na ovocné stromy
Minerální hnojivá strojená mají jen doplňovat hnojení základní, obsahují živiny v koncentrovaném stavu, ale neobohacují půdu užitečnými mikroorganismy. Osvědčená hnojivá v ovocnářství a obsah živin: síran amonný — 20 % dusíku, superfosfát asi 18 % kyseliny fosforečné, Thomasova moučka asi 17 % kyseliny fosforečné, 50 % vápna a řadu cenných součástí jiných, kainit — 14 % drasla, draselná sůl — 40 % drasla, Reformkali — 86 % drasla, 26 % síranu hořečnátého, 8 % síranu vápenatého (sádra). Rozpočet ročních dávek různých hnojiv se řídí podle stavu ovocných stromů, jejich plodnosti, stáří a vlastností půdních.
Stromy stárnoucí, které zmlazujeme řezem, vždy současně vydatně hnojíme hnojivý dusíkatými a draselnými. Průměrná roční potřeba čistých živin jednoho stromu středního stáří je 0,5 kg dusíku (na př. 2,5 kg síranu amonného), 0,70 kg drasla (na př. ve 40 l močůvky), 0,25 kg kyseliny fosforečné (např. asi ve 2 kg superfosfátu, kterým je výhodnější hnojit v účinnější formě granulované, v níž dosáhneme stejného účinku s dávkou daleko menší — pouhou třetinou).
