Výživa ovocné rostliny má nepřímý vliv na obsah vitaminu C v plodech, který si člověk nedovede ve svém těle vytvořit a je odkázán na jeho příjem v ovoci, zelenině a medikamentech. Přehnojení dusíkem a draslem nám snižuje obsah vitamínu C v ovoci. A nyní k tomu jarnímu hnojení průmyslovými hnojivy. Musíme při něm přihlížet k specifickému osázení převážné většiny našich zahrádek. Jde o husté výsadby, mezi kterými se hledá velmi často ještě možnost pěstování podplodin, ať již jde o drobné ovoce, jahody anebo různé druhy zelenin. Snažíme se proto hnojit celou zahrádku, nejen jednotlivé stromy. Při tom je třeba dodržet určitý poměr mezi živinami, aby nedocházelo k jednostrannému přehnojení.
Zde je naším nejlepším pomocníkem agrochemický půdní rozbor, podle něhož si vyrovnáme zásobu přijatelných živin v půdě a pak hnojíme tak, že dodáváme již jen tak zvané spotřební dávky živin. Tyto dávky jsou doporučovány jednotlivými autory v různém množství.
Poměr hlavních živin, vyhovující převážně všem naším ovocninám vo¬líme 2:1:3. (Dusík : fosforu : draslu). Vezmeme-li v úvahu zahrádku s maximální plodností, zvolíme si též poměrně vysokou dávku v čistých živinách — 3,6 dkg na 1 metr čtvereční.
Podle toho si vypočítáme dávky hnojiv, kterých na jaře použijeme U dusíkatých hnojiv jsou to dávky
- 8 dkg ledku vápenatého
- 4 dkg ledku amonného s vápencem
- 6 dkg síranu amonného
- 3 dkg superfosfátu
- 7 dkg reformkali
- 3,5 dkg síranu draselného
- 4,5 dkg drasélné soli, kterou ale hnojíme raději již na podzim.
Hnojiva si rozdělíme do 2 až 3 dávek, z nichž první tzv. startovací dávku volíme největší a zapravíme ji do půdy ihned, jakmile nám to povětrnostní podmínky na jaře dovolí, druhou dávku před květem a třetí dávku v první polovině června. Po-slední dávku můžeme upravit vzhledem k násadě plodů.
Je třeba se zmínit též o hnojivech kombinovaných a to citramfosce a cereritu. Citramfoskou hnojíme raději na podzim, poněvadž obsahuje všechno draslo v chloridové formě. Na jaře pak dohnojujeme ledky a síranem draselným. Dávka na podzim u citramfosky jest 6 dkg a na jaře ledku vápenatého 5 dkg, nebo ledku amonného s vápencem 2,5 dkg a síranu draselného 1,5 dkg. Cereritem hnojíme brzy na jaře a v době vegetace v množství 7,5 dkg a dohnojíme 3 dkg ledku vápenatého nebo 1,5 dkg ledku amonnovápenatého, v první polovině června. Dohnojování v první polovině června a před květem je nejlépe provádět
v roztoku tak, že je přidáme do zálivky. U cereritu je důležité zdůraznit, že obsahuje také všechny stopové prvky.
Při hnojení musíme též přihlížet k půdě. Máme-li půdu kyselou, nepoužíváme hnojiv s kyselou reakcí jako jsou síran amonný, draselná sůl a superfosfát. Na takové půdy je lépe použít ledek vápenatý, ledek amonný s vápencem, síran draselný a již na podzim Thomasovu moučku. Dávky hnojiv zde uvedené nejsou
žádným neměnným dogmatem. Snižujeme je u mladých, dosud neplodících výsadeb a naopak je zvýšíme až o 50 % v zatravněných zahrádnách a při velké násadě plodů.
