Nemůže být zahrádky bez kompostu, a kompost nezískáme bez dobrého kompostéru. Potřebují ho všechny rostliny na zahrádce – ovocné, okrasné i zelenina. Půda dostatečně hnojená kompostem je úrodná, kyprá, vzdušná, dobře zadržuje vláhu, mnohem lépe poutá živiny. Je v ní bohatý biologický život, organické zbytky se lepe rozkládají, je tam vyšší produkce oxidu uhličitého důležitého pro asimilaci rostlin. Půda s vysokým obsahem humusu je i teplejší. Vzhledem ke všem těmto dobrým vlastnostem zůstává dobrý kompost nepostradatelný pro optimální vývoj rostlin a nedá se nahradit průmyslovými hnojivy.
Rozklad organických zbytků v kompostéru je mnohem rychlejší, než zaryjeme-li organické látky přímo do půdy V kompostu zužitkujeme nej rozmanitější odpady, i ty, kterými nelze přímo hnojit. Při správném kompostování se hmota silně zahřívá, takže jsou ničeny i různé choroboplodné zárodky a semena plevelů. Kompost musí mít alespoň 25% organické hmoty. Kde ji vzít na zahrádce? Ze zahrádky by neměl být vyhozen žádný rostlinný odpad — ať už jsou to natě, listí, posekaná tráva, zbytky plevele z cestiček. odpady ze zeleniny, košťály, zbytky okrasných rostlin i drobné větvičky po řezu ovocných stromů — to vše je třeba v kompostéru zpracovat. Dřevnaté zbytky je dobře rozřezat nebo rozstříhat na drobnější části, aby se lépe rozkládaly.
Zahrádkáři, kteří mají přídomní zahrádku, mohou zužitkovat veškeré domácí odpady. Je vhodné obstarat si větší nádobu (třeba sud, barel nebo starší popelnici) a do spodní části nadělat otvory (přístup vzduchu urychluje rozklad). Je možno použít téměř všechno:papír, odpady ze zeleniny, ovoce a potravin, popel . Větší kusy odpadu už přímo rozdrtíme nebo rozřežeme. Před samotným kompostováním je vhodné. aby tento materiál byl už v nádobě polorozložený, aby kompost rychleji vyzrál. Jestliže jsme odpad z domácnosti nedělili, nejdříve jej prohodíme na hrubé prohazovačce, abychom odstranili velké příměsi. V určitých ročních obdobích máme ze zahrádky větší množství jednoho druhu odpadu — např. trávy nebo listí na podzim. Tento odpad je nutno překrýt zeminou a rozprostřít do vrstev, nenechávat v kompostéru na jednom místě.
Co patří do kompostéru
Fekálie — odpady ze žumpy, obsahují hodně dusíku a drasla. Nejlépe se kompostují s rašelinou v tenkých vrstvách, aby dobře vsákly. Na 1 díl fekálií se použijí 2—3 váhové díly rašeliny nebo zeminy. Během půl roku je tento kompost zralý po dvojím překopání, ale měl by obsahovat ještě alespoň polovinu jiných, nejlépe rostlinných odpadů, aby se dal přímo použít ke hnojení. Obsahují-li fekálie příliš mnoho vody, lze jich použít na zavlažení kompostu. Nikdy je ale nepoužíváme k přímému hnojení — předně z hygienických důvodů a za druhé je v nich mnoho chloru, který škodí řadě rostlin (réva, okurky, rybíz, chřest aj.).
- Rašelina — je ideální hmota do kompostů, musí být ale odkyselená a dále musí zahrádkáři počítat s tím, že neobsahuje přístupné živiny. Musíme je dodat strojenými hnojivy.
- Hnůj domácích zvířat — je výbornou součástí kompostu. Působí na rychlejší dozrávání a dodává velké množství živin.
Popel — především ze dřeva a hnědého uhlí je vhodným doplňkem kompostu i ve větším množství. Popel z černého uhlí se přidává v menším množství. - Vápno — je důležitou součástí kompostu — zvláště v půdách kyselých. Přidáváme asi 3 kg vápeného prachu na 1 q zeminy.
Průmyslová hnojivá na 1 m3 kompostu v průměru dodáváme 5 kg Thomasovy moučky a 5 kg draselné soli nebo síranu draselného. - Kromě organické hmoty je třeba k založení kompostu i zemina. Oganický odpad se má vrstvit se zeminou tak, aby se vytvořily hroma¬dy asi 2 m široké a 1 m až 1,20 m vysoké. Menší komposty se nezahřejí a větší nejsou vhodné pro zahrádky. Kompost musí zůstat vzdušný, načechraný, nikdy se nesmí jednotlivé vrstvy sešlapávat. Zpomalilo by se zrání kompostu.
Důležitý je i výběr místa pro kompostér. Mělo by být stinné, aby kompost nevysychal. Během zrání občas kompost proléváme vodou, mocůvkou neb i odpadem ze žumpy. Musí zůstat vlhký, ale ne mokrý. Vhodné je i zakrytí fólií nebo slabinou. Na kompostu je možné pěstovat i rostliny, ale jen s krátkou vegetační dobou. Aby kompost totiž správně vyzrál, je ho třeba jednou za 3 měsíce prekopat — provzduší se a promísí a rychleji dozrává. Hotová kompostová hmota má být tmavá, zemitá, drobtovitá a nepáchnoucí. Jednotlivé součásti mají být natolik rozloženy, že jsou stejnorodou součástí hmoty.
Doba zrání kompostu bývá asi Va až 1 rok, někdy i déle. Z lehce rozložitého materiálu — jako je rašelina, hnůj, nedřevnaté rostlinné odpady — může být zralý i za kratší dobu, je-li alespoň jednou překopán.
Kompost by měl být v kompostéru správně vrstven a formován. Velmi často vidíme na zahrádkách nesourodé, rozházené hromady odpadu — na spodu trochu zeminy a pak — jak odpad přišel — tak se odhodil na hromadu. Vrstvení kompostu z polorozložených odpadů a zeminy není jenom zahradnická zvyklost, má to hlubší biologické příčiny. Nejlépe se totiž rozkládá organická hmota při styku se zeminou. Tak dochází k humifikaci pomocí bakterií a k zásadnímu nutnému jevu při kompostování: — k zahřátí kompostované hmoty až na 60 °C. Přitom jsou ničeny choroboplodné zárodky a klíčivost semen plevelů. Kompost se dostatečně zahřeje jen tehdy, je-li kyprý, neušlapaný, vlhký, ale ne mokrý. Obsahuje-li větší množství fekálií, popřípadě nemocné rostliny — musí mít vyšší obsah páleného vápna a musí zrát alespoň 1.5—2 roku — a ročně by měl být 2krát překopán. abv se podpořila činnost těch mikroorganismů, které rozkládají různé škodlivé součásti.
Kompostem hnojíme nejčastěji na podzim i brzy na jaře. Můžeme ho použít i k rostlinám, které nesnášejí čerstvé hnojení chlévskou mrvou. Bez kompostu nelze sklízet vysoké úrody na ovocných stěnách a není bez něj myslitelné pěstování jahod a zeleniny. Zahrádkář, který intenzívně ovocnáři a zelinaří, by měl kompost dodat, do půdy alespoň každý třetí rok v množství asi 2—4 kg na 1 m2. Vrstvou kompostu můžeme také na zimu chránit kořeny choulostivé rostliny před poškozením mrazem. Kompost používáme k předpěstování sadby, do pařenišť — potřebujeme ho stále. Proto ho zakládejme správné a v dostatečném množství, a doplňujme jeho účinnost průmyslovými hnojivý, zeleným hnojením a ostatními, organickými hnojivý.
Protože kompost postupně zraje, musíme počítat se dvěma hromadami. Jeden kompost nám dozrává a druhý zakládáme. Vrstvy můžeme zakládat šikmo, při překopávání se dokonale promíchají. Pro dobré provzdušení můžeme do kompostu dát i drenážní trubky, abychom urychlili zraní.
