V dnešní době se zahrádkáři opět vracejí k léty osvědčeným postupům, a jedním z nich je i kompostování. Založení kompostu jej totiž tak jednoduché, že jej zvládne opravdu každý, o kdo jej nemá a za hříšné peníze kupuje kompost v pytlích v hobymarketu je buď blázen, nebo neuvěřitelný lenoch
Účelem kompostů je zlepšovat půdu na našich zahrádkách jak po stránce fyzikální, tak i po stránce chemické. Nemalý jejich význam spočívá i v tom, že v nich zužitkováváme nejrůznější odpady ze zahrad a domácností a tím se vyvarujeme zbytečným nákladům za jejich odvoz ve formě komunálního odpadu a v případě jejich spalování i obtěžování sousedů dýmem a zápachem při jejich spalování. Bohužel velmi často se setkáváme s tzv. „komposty“, které plní zcela jiný úkol než jaký by měly mít. Místo aby půdu zlepšovaly, stávají se pro ni semeništěm nejrůznějších chorob, zdrojem plevelů a někdy i škůdců rostlin. Musíme si totiž velmi dobře uvědomit, co do kompostů musí nebo může se dát a na druhé straně co do nich nikdy přijít nemá nebo nesmí.
Co patří do kompostu
Abychom z kompostů neudělali semeniště plevelů, nesmíme do nich dávat žádné plevele, které jsou odkvetlé a mají vytvořená nebo vytváří semena. Proto, a to nejen z tohoto důvodu, musíme plevele vytrhávat nebo sežínat včas. Pozor však na t zejména pěťour malokvětý. Tento plevel má schopnost, že u něj mohou dozrávat semena i tehdy, když byly vytrhány nebo posekány v době květu. Musíme též zamezit tomu, aby se do kompostů dostaly oddenky, výhony, kořeny apod. vytrvalých plevelů jako je např. pýr plazivý, podběl léčivý, rákos obecný, máta rolní, bršlice kozí noha, rdesno obojživelné a některé další. Zejména svlačec rolní je z tohoto hlediska nebezpečný, neboť dokáže prorůst i několikametrovou vrstvou zeminy. Co však s těmito pleveli? . Nejlepší je rozložit tyto plevele třeba na betonoví dlažbě, nebo ve slabé vrstvě na povrchu hotového kompostu. Ty pak vystaveny prudkému slunci rychle zasychají a ztrácejí tak schopnost se dále množit, a to i v kompostu
Co s plevelem na kompostu ?
První věc, které majitele kompostu zasaženého plevelem napadne, je použití neselektivního herbicidního přípravku. Tento postup ale sebou přináší i rizika vlivu takového herbicidu na kvalitu kompostu a jeho půdní mikroflory, a dále pak podle použitého typu hrozí reálné riziko zasažení dalších plodin pěstovaných v takto upraveném kompostu. Další stránkou je ekologie samotná – opravdu chcete pěstovat třeba rajčata nebo jinou plodovou zeleniny, u které víte, že rostla v půdě hnojené kompostem upravovanými takovým to chemickým postupem ? V kupovaném kompotu to těžko ovlivníte, ale v tom Vašem ? Efektivním levným a přitom jednoduchým způsobem, jak výraznou většinu plevelů na kompostu potlačit , je zakrytí celého kompostu černou folií. Sucho a v létě i vysoké teploty dokáží v kombinaci s nedostatkem světla potlačit růst většiny plevelů po několika málo týdnech zakrytí kompostu folií.
Přihnojujeme kompost ?
Přijde Vám tato věta nesmyslná ? Ano, i kompost se může přihnojovat, resp. mohou do něj být přidávány látky zlepšující jeho chemické vlastnosti – co se živin týče. Mezi chronicky známé běžné přidávané přísady do kompostu patří vápno – v jeho hašené formě, případně ve formě mletého dolomitického vápence. Přídavek vápníku svědčí většině pěstované zeleniny, opatrní zde musíme být u okrasných dřevin – třeba azalek a rododendronů. Vítaným , ale často naprosto neprávem opomíjeným zdrojem živin pak zůstává stále mletá rohovina. Sáček mleté rohoviny koupíte za pár korun zastrčený v rohu zahradnictví, ale na Vašem kompostu dokáže pravé divy, a výrazně zlepší bilanci základních živin i mikroprvků přirozenou cestou. Pokud jste opravdu zvyklí kompostovat i kuchyňské zbytky, jistě pro Vás není novinkou , že podobně jako rohovina fungují i mleté nebo drcené kosti, které byste jinak vyhodili do popelnice
