Jakostní kompost je plnohodnotné hnojivo bohaté na humus a obsahuje obvykle všechny živiny i stopové prvky. K přípravě kompostu zužitkujeme různé odpady, které by se znehodnotily jiným způsobem. Zachraňujeme tak mnoho hnojivých hodnot, které účelně zařazujeme do koloběhu. Pokud nemá být kompost nevzhledná hromada v rohu zahrady, potřebujeme nějaký kompostér – tzn. nádubu, ve které se nám kompost bude tvořit. Kompostování v takovém kompostéru je pak velmi snadné, rychlé a pohodlné.
Znaky a vlastnosti dobého kompostu
Za kompost nemůžeme považovat kdejakou ledabyle navrstvenou hromadu nejrůznějších odpadů, neboť nemůže splnit ani jeden z požadavků, které na kompost máme. Dobře vyzrálý jakostní kompost má mít pach zahradní zeminy, je kyprý, snadno se rozpadá, má tmavou barvu a nesmějí v něm být znát jednotlivé suroviny, ze kterých byl vyroben. Kompostovaná hmota dobré jakosti obsahuje v sušině více než 50 °/o organických látek, přes 2 % dusíku, alespoň 0,7 % fosforu a 1,25 % draslíku a kolem 5% vápna a hořčíku.
Volba místa pro kompostér
Před založením kompostu je třeba vyhlédnout vhodné místo. Z estetického důvodu by mělo být v ústraní, a aby kompost nevysychal, zakládáme ho na stíněném místě. V zahradách, kde každý metr je intenzívně využíván, činí určení místa problémy. Je možno využít i prostor mezi řadami ovocných stromů, kde již nelze pěstovat podplodiny. Tato místa mají dobré zastínění a živiny, které se z kompostu vyplaví, kořeny stromů dobře spotřebují. Rozměry jsou obyčejně dány prostorem, který je k dispozici. Šířka by neměla přesáhnout 2 m a výška 1 m.
Postupy kompostování
Máme-li dostatek materiálu, můžeme komposty vytvářet v blocích. Odpadky určené ke kompostování vzájemně promícháme a tuto směs uložíme do bloku. Při dalším ukládání rozšiřujeme kompost do délky.V zahrádkářské praxi však získáváme materiál ke kompostování postupně a ukládáme ho ve vrstvách. V tomto případě je nutno, aby se jednotlivé odpady při ukládání střídaly. Vhodné je, když nejsme omezeni prostorem a na manipulační ploše kolem budoucího kompostu jednotlivé hmoty samostatně shromažďujeme a postupně je podle potřeby do kompostu zapravujeme.
Při zakládání kompostu umístíme nejprve na podklad vrstvu nasávací ho materiálu (rašeliny, slámu, bramborové natě, slamnatého hnoje), která se provrství a promísí se zeminou. Na takto připravený podklad ukládáme jednotlivé odpadky. Organické složky střídáme s vrstvami anorganického zemitého materiálu, sušší materiál s vlhčím, fako očkovací hmotu použijeme ornici. . Pokud vytváříme komposty zapuštěné do země nebo podúrovňové, získáme potřebnou ornici přímo na místě.
Vápnění kompostu
Při výrobě kompostu bychom neměli zapomínat na vápno. Vhodnou formou je vápenec. Místo vápence můžeme použít i odpadní materiály obsahující vápno. Vápník usměrňuje rozkladné procesy v kompostu. Při rozkladu organických odpadků se vytváří humus, který ještě není stálou složkou. Může se určitou skupinou mikroorganismů rozkládat. Vytvořený humus se stabilizuje přídavkem jílovité zeminy a vápna. Po přidání těchto materiálů se vytvoří jílovito-humusový sorpční komplex, který odolává rozkladným snahám mikroorganismů. Vápno dále snižuje kyselost a vytváří zásaditou reakci. Za nedostatku vápníku v kompostu užitečné mikroorganismy hynou a rozmnožují se nežádoucí plísně. Vápnem obyčejně poprášíme vrstvy organických odpadků. Bojujeme tím současně proti choroboplodným zárodkům. Na 1 m3 kompostovaných odpadků použijeme 10 kg mletého vápence.
Dohnojujeme kompost
Dobře zásobený kompost lze vytvořit po přidání průmyslových hnojiv. K obohacení 1 m3 použijeme například 3—10 kg superfosfátu, 3—4 kg dusíkatého vápna nebo síranu amonného a 2—3 kg draselné soli. Superfosfát a síran amonný nemají přijít do styku s vápnem. Po dokončení přikryjeme kompost 5—10 cm vysokou vrstvou zeminy a nahoře kolem celého obvodu vytvoříme malou vyvýšeninu pro zalévání vodou . Vrstva nemá být velká, aby se materiál příliš ne- stlačoval. Povrch kompostu můžeme osít rostlinami používanými na zelené hnojení a posekané rostliny použít do dalšího kompostu. Případně kompost ošetříme přípravkem Reglone (Gramoxone). V každém případě je třeba zabránit tomu, aby kompost zarostl plevelem a plevel se vysemenil.
Ošetřování kompostu
Pro vyzrávání kompostu je potřebná vhodná vlhkost (40—60 %), přítomnost vzduchu, vhodná teplota (po založení kompostu 50—60 °C, později 35—40°C) a neutrální reakce. Aby se kompostované hmoty mohly rozkládat, musí být přiměřeně vlhké. Mikroorganismy jsou velmi náročné na vlhkost. V suchém kompostu je biologický proces zpomalen, až úplně ustává. Takový kompost se nerozkládá a dozrávání se prodlužuje. Je ho proto třeba zalévat. Nadměrná vlhkost je rovněž škodlivá., neboť vytlačuje z kompostu kyslík, který je též důležitý pro rozmnožování a činnost mikroorganismů. Ověřme si proto vlhkost tak, že nabereme kompostovou hmotu do hrsti a stiskneme. Při stisknutí máme mít pocit vlhkosti, ale pávat. Při zalévání nesmí voda ze spodu kompostu vytékat. Po založení kompostu teplota stoupá. Zničí se tím některé mikroorganismy, choroplodné zárodky a některá semena plevelů. Se zvyšující se teplotou se rozklad urychluje. Při překročení teploty 65 °C množství humusu klesá a má horší vlastnosti. Proto je třeba snížit teplotu zalitím studenou vodou, případně stlačením kompostovaných hmot. Zvýšení teploty dosáhneme nakypřením uložené hmoty. Po několika dnech se teplota ustálí na 35-40 °C, která je nejpříznivější pro vytvoření největšího množství humusu.
Jakmile se kompost sléhne, je potřeba jej přeházet. Přehazováním se kompost provzdušní a promísí. Kompostujeme-li převážně odpadky rostlinného původu, postačí jedno přeházení. Při použití materiálů, rozkládajících se hůře, přehazování opakujeme. Komposty jsou dnes nejpoužívanějším druhem organických hnojiv. Je třeba jim proto věnovat plnou pozor¬nost. Včasné a správné zakládání, včetně pravidelné péče o ně, jsou předpokladem k tomu, abychom získali kvalitní kompost
