Rostliny jsou schopny přijímat minerální živiny jak kořeny, tak i listy. Tento poznatek není nový, neboť je znám již z poloviny minulého století. Rostliny mohou být vyživovány výhradně hnojením na list, což je však pracovně velmi náročné. Listy totiž snášejí jen poměrně málo koncentrované roztoky hnojiv, takže je třeba mnoha postřiků k dodání dostačujícího množství živin.
Také při pěstování zeleniny, ovoce, révy vinné a okrasných rostlin má plné oprávnění listové přihnojování roztoky obsahujícími pokud možno co nejvíce živin. Překonávají se tak přechodné potíže při přijímání živin kořeny nebo ne zcela přesně definovatelný nedostatek živin. Živiny použité na list (zejména dusík, hořčík a stopové prvky) mají v porovnání s hno¬jením do půdy neěkolikanásobně vyšší účinnost.
Rychlost příjmu živin pak vypadá následovně :
- dusík 1 až 6 hodin
- fosfor 2,5 až 6 dní
- draslík 1 až 4 dny
- vápník 1 až 2 dny
- hořčík 2 až 5 hodin
- železo 10 až 20 dnů
- zinek 1 až 2 dny
- mangan 1 až 2 dny
- molybden 10 až 20 dnů
Některé prvky se rychle pohybují v rostlině do míst největší spotřeby, kdežto jiné prvky jsou velmi nepohyblivé. Dusík, draslík, fosfor, hořčík, zinek a měď se lehce přemísťují, kdežto železo, molybden, bór, vápník a mangan mají malou schopnost translokace Při listovém hnojení lze záměrně aplikovat buď jednotlivé živiny (např. močovinu, soli stopových prvků a další) nebo speciální přípravky s obsahem několika živin, které nazýváme listová hnojivá.
Listová výživa jednotlivými živinami
- Dusík Močovina
Ovoce-společně C postřiky proti chorobám a škůdcům 0,5%
Zelenina-společně S postřiky proti škůdcům 0.5%
Réva vinná-společně s postřikem proti peronospoře 0,3 % - Vápník Chlorid vápenatý + Ledek vápenatý
U jabloní proti pihovitosti od konce července 4x po 3 týdnech 0,5% - Hořčík Síran horečnatý
V ovocnářství a vinařství
Hrušně
Ostatní plodiny 1-2% - Draslík Síran draselný
Všechny druhy po olistění 2x po 14 dnech
Jednotlivě lze dodávat i stopové prvky. Údaje o současném sortimentu listových hnojiv uvádí následující přehled jejich vlastností:
HARMAVIT
kapalná forma obsah živin: 10 % dusíku; 9 % kysličníku fosforečného; 10,5 % kysličníku draselného; dále měd, zinek, mangan, kobalt, bór, molybden a růstový stimulátor.
HERBAPON
krystalický prášek v balení po 10 g obsah živin: 15,4 % dusíku; 7,7 % kysličníku fosforečného; 30,7 % kysličníku draselného; dále hořčík, železo, mangan, zinek, měď, kobalt, molbden, bór.
HYDROPONIX
tuby po 20 tabletách, jedna tableta váží 1 g přesný obsah základních živin a stopových prvků výrobce neuvádí.
FLORAN tekutý
kapalná forma přesný obsah základních živin a sto-pových prvků výrobce neuvádí.
MIKROLA A
kapalná forma, obsahuje také hořčík; obsah živin: koncentrát stopových prvků — bór, železo, měd, zinek, nikl, chrom, lithium, molybden, vanad, kobalt, titan, jód, arsen.
VEGAFLOR
kapalná forma – obsah živin: 8 % dusíku; 8 % kysličníku fosforečného; 8 % kysličníku drasel-ného; dále železo, mangan, měď, zinek, nikl, bór, molybden a růstový stimulátor.
Většina uvedených hnojiv obsahuje jak dusík, fosfor a draslík, tak i stopové prvky. Hořčík je pouze v Her- baponu a v Mikrole A, která je zdrojem řady stopových prvků. Přes rozdílný obsah základních živin i stopových prvků je vhodné doporučit pro tato listová hnojivá (mimo Mikrolu) následující rámcová pravidla, která lze na základě vlastních zkušeností upravit. Při použití k postřiku ovocných stromů, keřů a révy vinné zvolené hnojivo před použitím zředíme v poměru 1:500 (2 ml kapalného hnojiva = 1 kávová lžička nebo dvě 1 g tablety do 1 litru vody, nebo 1 litr, resp. 1 kg hnojivá do 500 1 vody) a tak získáme koncentraci 0,2 %. K přihnojování zeleniny, jahod a květin na záhonech na 10 m2 použijeme 5 ml, resp. 5 gramů, které rozředíme v 1—1,5 litru vody a vystří- káme na tuto plochu. Nemáme-li k dispozici postřikovač, použijeme kropící konev s velmi jemnou růžicí. V tomto případě 5 ml, resp. 5 g na 10 m2 rozředíme v 2,5—3 1 vody a celým objemem jemně pokropíme rost-liny na záhoně. Mikrola A se ředí s vodou v poměru 1:1000 (2 ml = 1 kávová lžička do dvou litrů vody).
Účinek listových hnojiv se při jednorázovém použití výrazně neprojeví. K dosažení dobrých výsledků se musí aplikovat čtyřikrát až šestkrát během vegetace v 10—14denních intervalech. Poprvé lze stříkat na začátku vegetace po vyrašení listů. Postřik je nejúčinnější po dešti, ale na suché listy. Za silného slunečního záření a větru se účinek snižuje, proto je v létě nejvhodnější čas k postřiku na list v čas ných ranních nebo v pozdních odpoledních hodinách.
Listová hnojivá lze kombinovat s postřiky k ochraně rostlin . Nejdříve se nachystá postřiková tekutina přípravku na ochranu rostlin a potom se přidá příslušné množství listového hnojivá. Tento kombinovaný postřik nepřipravujeme do zásoby, neboť postřiková tekutina připravená z tvrdé vody se může po delším státní zakalit. Dop-ručujeme směs ihned vystříkat. Je třeba dbát, aby postřikovače byly vždy po ukončení práce pečlivě vymyty vodou a tím se zabránilo případným škodám korozí.
