Jednotlivé druhy ovocných dřevin mají zvláštní nároky na živiny. Sklon k nedostatku dusíku mají zejména broskvoně, Švestky, višně a černý rybíz. Na fosfor jsou náročné hlavně jabloně a broskvoně, na draslík jabloně, hrušně, višně, švestky a červený rybíz. V praxi se často posuzuje nedostatek prvků v půdě podle vněj lích znaků ovocných stromů.
Chybí-li dusík, jsou listy na spodní itraně části výhonu žlutozeleně zbarvené, výhotny jsou zakrslé, ovoce bývá malé, předčasně zbarvené a ve velikém počtu opadává v červnu.
Nedostatek fosforu způsobuje, že listy jsou bledě zelené s purpurově červeným nádechem a na výhonech stojí nápadně strmě. Ovoce zůstává malé a bývá rovněž velký opad plodů v červnu, zvláště u peckovin.
Nedostatek draslíku se projevuje tím, le okraje listů žloutnou, hnědnou, stáčejí se nahoru a zasychají. Začátek choroby se projevuje na spodní části výhonu. Poškozené listy zůstávají na výhonech viset. Na nedostatek drasla je velmi citlivý rybíz (může sloužit jako kontrolní rostlina), dále angrešt, maliny, jabloně, hrušně aj. Nedostatek drasla je příčinou malé odolnosti stromů vůči mrazu. Ovoce se hůře uchovává, strom zakládá nepatrně květné pupeny.
Nedostatek vápna prozrazují žluté skrvny na listech, které později červenají až hnědnou. Zasažená místa odumírají. Zvláště bývají zasaženy mladé listy a výhony. Vegetační vrcholy hnědnou a zakrňují.
Nedostatek hořčíku nejlépe pozorujeme na listech rybízu. Na listech vznikají žluté až červené skvrny. Pupeny těžko raší, napadené listy opadávají odspodu výhonu.
Na nedostatek bóru jsou citlivé hlavně jabloně. Hrušně a peckoviny bývají zasaženy méně. Listy jsou žlutě zbarvené, podobně jako za mrazivého počasí a předčasně opadávají. Opad listů začíná od vrcholku. Plody jsou znetvořené, svraskají se a na těchto místech se vytváří korkovina. Ve středu plodu, blízko jaderníku, bývají hnědé skvrny. Kořeny ovocných stromů jsou při nedostatku bóru kyjovitě ztlustlé, zavalité a jsou hustěji postaveny, než je tomu u zdravého stromu.
Na nedostatek manganu jsou zvlášf citlivé jabloně, švestky a višně. Listy začínají žloutnout od okraje, přitom nervy i v místech žloutnutí zůstávají tmavě zelené. Zvláště jsou poškozovány listy na spodní části výhonu. Výhony jsou při nedostatku manganu zakrslé.
Nedostatkem železa jsou nápadně postiženy jádroviny, broskvoně, vinná réva, jahody a maliny. Nedostatek se projevuje na listech, které začínají žloutnout od vrcholku výhonu. Nervatura listu zůstává zelená. Růst se zpomaluje, celá rostlina trpí podvýživou, neplodí.
Zinkem a mědí ovocné stromy nepřihnojujeme, je jich zpravidla v půdě dostatek. Tyto látky se dostávají do půdy při postřiku proti škůdcům a chorobám.
Také síra je v půdě v dostatečném množství a dodává se do půdy při hnojení síranem draselným nebo amonným
