Rašelinu hodnotíme v zahradnictví jako čistý humus kyselé reakce bez obsahu živin. Proto ji kompostujeme a odkyselujeme. Rašelinu provzdušníme přehozením, popř. přidáme ještě 1—2 kg vápenného prachu na 1 m3. Při kompostování se na 1 m3 rašeliny přidává 4 q zeminy, 1,1 kg superfosfátu, 0.7 kg síranu draselného, 1,75 kg ledku vápenatého. Za 14 dnů se přehazuje. Po 3—4 týdnech můžeme kompost použít pro ovocné dřeviny i v zelinářství.
Kompostování rašeliny
Kvalitní hnojivo získáme při míchání rašeliny s fekáliemi, močův kou nebo mrvou. Vhodný kompost je z rašeliny a mletých fosfátů. Na 100 kg rašeliny přidáme 5 kg mletého fosfátu a 10 kg mrvy. Výbornou zeminu dostaneme mícháním 5 % písku, 5 % zeminy, 25 % mrvy a 65 % rašeliny.V zelinářství znamená použití rašeliny velkou úsporu stájových hnojiv. Kyselejší (jen provzdušněnou) přijmou rajčata, reveň, salát, růžičková kapusta. Pro ostatní druhy zeleniny použijeme odkyselenou, 1 kg vápenného prachu na 1 m3 rašeliny. Také můžeme provzdušněnou rašelinu napojit močůvkou a zarýt ji, nebo záhony pro zeleninu polijeme močůvkou a potom zaryjeme provzdušněnou rašelinu. Rašelina poutá čpavek.
V květinářství přidáním vhodně připravené rašeliny máme možnost usměrnit kyselost půdy a vodní i vzdušnou jímavost zeminy tak, jak rostliny vyžadují. U rostlin v květináčích se cení rašelina jako činitel pro rychlou tvorbu kořínků. Nověji se rašelina napojená živnými roztoky používá jako substrát pro pěstování všech tržních rostlin. Hnojivá hodnota kompostu z rašeliny je vysoká. K pohnojení 1 m2 stačí 3 až 4 kg. V okrasné zahradě rašelinu použijeme k přípravě půdy, a jako zásobu humusu při přípravě půdy před osetím trávníkových ploch. Pro ovocné stromy se rašeliny používá při výsadbě stromků, aby se zvýšilo procento ujmutí. Kyseliny mají vliv na tvorbu kořenů, zvláště jemných. V lehkých půdách umožňuje využití vodních srážek. Je vhodná k přikrytí míst kolem stromků. Zabraňuje vypařování vody z půdy. Dodaná rybízu na podzim podporuje lepší tvorbu letorostů.
Chceme-li před výsadbou stromů zásobit půdu humusem, dáme na 1 ar 3—4 q rašeliny. Při rigolování půdy pod ovocné stromy a tam, kde přijde rašelina hlouběji do půdy, používáme rašelinu vápnem odkyselenou, abychom usnadnili činnost baktérií. K hnojení bohatou úrodou vysílených stromů můžeme použít s úspěchem rašelinu prolévanou močůvkou. Jinak vpravujeme do půdy pod ovocné stromy volně sypaný kompost z rašeliny.
Rašelina jako pokrývka půdy při mulčování
Rašelina se používá při nastýlání (mulchování) v mladých sadech a na stráních, kde půda vysýchá. Pohlcuje sluneční paprsky a ohřívá vzdušnou vrstvu nad přikrytým místem. Snižuje výpar půdní vláhy, chrání půdu před porušením struktury a dělá ji vzdušnou. Zvyšuje činnost mikroorganismů v půdě. Přikrývka z rašeliny vytváří příznivý tepelný režim pro růst a vývoj rostlin. Rozkladem rašeliny se zvyšuje obsah kysličníku uhličitého a tím se zvyšuje asimilace a zároveň výnosy. Rašelina chrání nastýlkou i kořenovou soustavu před mrazy u vysázených stromků. Omezuje promrzání půdy a udržuje vláhu. Nastýlá se proto brzy na jaře nebo na podzim. I když je rašelina pro chudé půdy nejlepším zdrojem trvalého humusu, není dosud v ovocnářství náležitě využita.
