Správná výživa rostlin je důležitým předpokladem dosaženi dobré úrody i dobré jakosti sklizně. V praxi zajišťujeme výživu rostlin hnojením. Za základ považujeme hnojení organické, kterým sledujeme nejen dodání živin rostlinám, ale především trvalejší zlepšení půdní úrodnosti. Potřebné množství rostlinných živin, nutné k zabezpečení růstu rostlin, dodáváme v průmyslových hnojivech.
Stanovení potřeby živin pro jednotlivé plodiny v konkrétních půdních podmínkách je záležitostí velmi náročnou. Je třeba si uvědomit, že rozbor půdy i rostlin poskytují pouze hrubou orientaci v otázkách výživy a hnojení a nelze podle nich jednoznačně stanovit, jak a čím hnojit. Víme však, že nedostatečné hnojení nedovoluje dosáhnout vysokých výnosů a že nadbytečné hnojení může rostliny dokonce poškodit, snížit jejich výživovou kvalitu i zhoršit chuťové vlastnosti
Z praxe je známo, že lépe než samotné minerální hnojení působí hnojení organominerální. Z hlediska úrodnosti půdy i pro zlepšení příjmu živin rostlinami je nutná přítomnost humusových látek v půdním prostředí. Mezi humusovými látkami mají zcela zvláštní funkci vodorozpustné humáty; svou povrchovou aktivitou významně ovlivňují fyzikálně chemické vlastnosti půdního roztoku ve smyslu jejich optimalizace vzhledem k potřebám rostlin. Vodorozpustné humáty jsou ovšem přítomny v půdě jen ve zcela nepatrném zlomku veškeré humusové hmoty.
Vodorozpustné humáty získáváme alkalickou extrakcí mladého hnědého uhlí, takzvaného kapucínu. Tento druh hnědého uhlí, který se vyskytuje ve větším množství zejména v severních Čechách, se vyznačuje vysokým obsahem huminových kyselin. Získaný preparát označujeme jako humusový koncentrát. Jedná se o tmavohnědou kapalinu zásadité reakce s obsahem 7—8 °/o sušiny.
Způsoby aplikace humusového koncentrátu
Ke zlepšení podmínek výživy rostlin se humusový koncentrát aplikuje jednorázově na počátku vegetace na půdu nebo na mladé rostliny v dávce 1—10 cm3 na 1 m2. Zvýšení dávky nad horní hranici není rostlinám nebezpečné, avšak nepřináší vyší výsledek než uvedené dávky. Před použitím zředíme přípravek libovolným množstvím vody nebo ho přidá¬me do některého kapalného hnojiva. Protože humusový koncentrát působí především na lepší využití živin, je samozřejmě vhodné používat jej na půdě minerálně hnojené. Je třeba zdůraznit, že organické hnojení, komposty ani rašelina nesnižují účinky preparátu.
Obdobně jako ve volné půdě, je možné používat humusový koncentrát také ve sklenících, kde se dobře osvědčilo přidávání malého množství humátů (0,01—0,005 obj. %) k růz¬ným typům kapalných hnojiv. Pro zvýšení energie klíčení a podpoření počátečního růstu rostlin je možné různá semena máčet v humu sovém koncentrátu. Stačí krátkodobé máčení v preparátu ředěním v poměru 1 : 50 až 500.
Humusový koncentrát lze použít také jako prostředek ke zlepšení zakořeňování různých dřevin. V tomto případě doporučujeme před výsadbou namáčení kořenů v humátech nebo zálivku vysazených dřevin humuso¬vým koncentrátem v dávkách 0,1—1 litr preparátu na 1 strom nebo keř. V příslušném ředění (1: 50 až 500) je možno použít preparát také k zálivkám pokojových rostlin. Humusový koncentrát je přípravek hygienicky nezávadný; nejde o chemikálii, ale o přírodní látku. Při práci s koncentrovaným extraktem je však třeba pamatovat na zvýšenou alkalitu (pH 9—10J, která by mohla vyvolat slabé podráždění citlivé pokožky. V ředěném stavu je přípravek zcela neškodný.
Humus a jeho aplikace ve výluhu
V rámci výzkumu aplikace humusového koncentrátu k různým plodinám bylo vyhodnoceno také několik pokusů se zeleninou. V modelových pokusech ve fóliovém hangáru se u rajčat dosáhlo zvýšení hmotnosti plodů na jednu rostlinu o 13 %, u okurek o 8 %. V obou případech bylo vyšší hmotnosti dosaženo zvýšeným počtem plodů na rostlinu, nikoliv zvětšením velikosti jednotlivých plodů. U okurek byly v průběhu vegetace pozorovány zřetelné rozdíly ve velikosti a zbarvení listů. V polních podmínkách se dosáhlo po aplikaci humátů zvýšení výnosu bulev celeru o 14 % a celerové nati o 9 °/o. V 15 přesných pokusech s bramborami bylo dosaženo průměrné 9% zvýšení výnosu hlíz. Byly též zlepšeny chuťové vlastnosti brambor. Mnozí zahrádkáři získali dobré zkušenosti s použitím humusového koncentrátu u rajčat, salátu, ředkviček, u kedlubnů, česneku a dalších druhů zelenin.
V ovocnářství byly získány některé příznivé výsledky s použitím humátů u plodících jabloní [Ontario,James Grieve), u rybízu, angreštu a také u jahod. Pěstitelé vinné révy bude zajímat, že kromě zvýšenéno výnosu hroznů (o 2—12 %) se vlivem humusového koncentrátu zvyšuje také cukernatost o 1°.) Humusový koncentrát byl s úspěchem vyzkoušen ve školkách a mladých výsadbách dřevin. V průměru osmi pokusů byl u mladých jabloní různých odrůd zvýšen celkový roční přírůstek nového dřeva o 22 %. Dobré výsledky byly získány také při několikanásobné aplikaci humátů ve směsi s Vegaflorem k mladým hrušním. Celkový přírůstek šípkových podnoží byl jednorázovou aplikací humusového koncentrátu ve dvou pokusech zvýšen průměrně o 35 %. Byl zlepšen růst a zakořeňování celé řady okrasných dřevin (u rodů Philadelphus, Deutzia, Potentilla a u některých konifer).
Množení okrasných dřevin přes lignohumáty
U okrasných rostlin byl humusový koncentrát vyzkoušen ve skleníkových podmínkách k různým druhů – Saintpaulia ionantha, Nidularium ma rechalii, Cyclamen persicum, Gerbera ap., Sinningia hybrida, Dieffenbachia ap., k některým broméliím, chryzantémám a podobně.
Bylo zjištěno, že rostliny ošetřené humáty lépe zakořeňovaly a vytvářely i více nadzemní hmoty. Vlivem humátů byla zvýšena odolnost rostlin proti šoku z přesazení; bylo pozorováno též snížení napadení některými houbovými chorobami a zvýšení mrazuvzdornosti rostlin. Závěrem chceme zdůraznit skutečnost, že humusové látky jsou látky půdě vlastní, které neznečišťují životní prostředí. V situaci, kdy se do půdy dodávají stále větší množství cizorodých chemických látek, může být naopak nadějné studium detoxikačních vlastností humusových preparátů.
Pro zahrádkáře a drobné pěstitele může mít používání humusového koncentrátu význam v tom smyslu, že tímto způsobem mohou dosáhnout lepších výsledků nejen v kvantitě sklizně, ale také v její kvalitě
