Průmyslová hnojivá jsou nepostradatelná pro zvyšování intenzity zemědělské výroby. Je správné, že o ně roste zájem i u drobných pěstitelů, protože hnoje a kompostů pro úhradu všech potřebných rostlinných živin nebude nikdy dostatek.
O tom. jak průmyslová hnojivá používat se běžně píše v odborné literatuře .Pozor ale na škody, které vznikají při nesprávném hnojení neuváženě vysokými nebo často opakovanými dávkami a způsobují zasolení půdy. Tyto případy jsou ojedinělé, zejména v pařeništích a u hrnkových kultur. Mohou se projevit, ale i na volných záhonech, když se pěstitelé trvale snaží rostlinám „přilepšovat“. Zapomíná se totiž, že se v půdě mohou hromadit vedle rostlinných živin také ostatní balastní látky z průmyslových hnojiv (sodík, chloridy, sírany aj.). Znamená to, že zasolená půda ještě nemusí být bohatá na živiny. Když dostoupí množství solí v půdmím roztoku určitou koncentraci, má to na rostliny velmi nepříznivý vliv. Pěstitelé si potom stěžují na špatný růst plodin a protože si jej většinou vysvětlují nedostatkem živin, hnojení dále zvyšují.
Na zasolených půdách rostliny později a nepravidelně klíčí, pomalu rostou a mají nepřirozený vzhled. Jsou zakrnělé, listy se kadeří a brzy odumírají. Mladší listy jsou zbarveny tmavěji, starší jsou světlejší. Také kořeny hnědnou, odumírají a jsou stále nahrazovány novými.
Všechny rostliny nejsou na zasolení půdy stejně citlivé. Ze zelenin je např. velmi citlivý salát, ale i mladé koštáloviny, rajčata apod. Značně rozdílná je citlivost u květin. Toxický vliv vysoké koncentrace solí v půdě se zřetelněji projevuje při nepravidelné zálivce, když zemina na delší dobu vysychá. Půdní roztok se přitom koncentruje a soli se přemisťují k povrchu, kde často vykvétají jako bělavv povlak.
O tom, je-li zemina zasolena, mů¬žeme se přesvědčit rozborem. Průměrný vzorek zeminy z podezřelé plochy odebereme na více místech z vrstvy, v níž koření rostliny. Jednotlivé části smícháme a volně vysušíme na vzduchu. Řádně označený vzorek (asi 300—500g) s popisem pozorované závady na vegetaci můžeme zaslat do agrochemické laboratoře kde se tyto rozbory běžně provádějí.
Velmi dobře se pro tento účel také osvědčuje jednoduchá klíční zkouška se salátem, kterou si můžeme udělat sami. Do skleněné nádobky, např. do skleničky od hořčice nasypeme asi 2cm vrstvu na vzduchu vyschlé a prosáté zeminy, kterou dokonale provlhčíme vodou. Důležité je, aby nebyla rozblácena, a voda aby nad mírně stlačenou zeminou nestála. Na 50 g zeminy stačí obvykle 20—25 cm3 vody, kterou do nádobky nalijeme předem. Na ni volně nasypanou zeminu mírně utlačíme, na povrch rozhodíme dobře klíčivé osivo salátu (asi 50 semen) a přitlačíme jej mírně k povrchu. Semena musí zůstat v trvalém styku se vzduchem a proto je nesmíme zamáčknout hlouběji do půdy. Nádobku přikryjeme sklíčkem a postavíme k oknu. Salát klíčí za 2—3 dny. Po pěti dnech množství vyklíčených semen posoudíme. Klíčí-li salát špatně, v každém případě, když vyklíčí méně než polovina semen, je zemina zasolená. Abychom vyloučili chyby, které může způsobit např. špatně klíčivé osivo salátu, musíme pro porovnání tutéž zkoušku udělat souběžně ještě s jinou zaručeně nezasolenou zeminou, celkem ve třech nádobách.
Postupnému zasolování půdy je nutné především předcházet. Proto hnojíme pravidelně a při tom neuváženě nezvyšujeme běžně doporučované dávky. Pro základní vy hnojení jsou velmi výhodná kombinovaná hnojiva např. cererit, která mají vysoký obsah všech živin a méně balastních látek. Hnojivo zapravujeme do celé vrstvy půdy, v níž rostliny kořeni, aby se zbytečně nezvyšoval obsah solí na povrchu. Výjimkou je přihnojování ledkem ve vegetaci. Čím vyšších dávek průmyslových hnoj i v použijeme, tím větší význam má pravidelná a vydatná zálivka. Po skončené vegetaci je velmi výhodné zeminu ve studeném pařeništi vydatně prolít vodou, aby se přebytečné soli vyplavily do spodiny. Z poloteplého pařeniště zeminu na zimu vyházíme a tím ji současně promísíme. Rostliny v kořenáčích nezaléváme tvrdou vodou, přihnojujeme jen podle návodu a včas přesazujeme.
Regenerovat již zasolenou zeminu je možné buď promytím vodou nebo navezením rašeliny či podobného materiálu, případně vhodnou kombinací obou způsobů. V menším pařeništi je samozřejmě nejvýhodnější vyměnit všechnu zeminu.
Aby se zředění solí účinně projevilo, musíme na ploše 1 m2 zapravit až 0,1 m3 rašeliny. Rašelina musí být dobře provzdušená, kvalitní a s neutrální reakcí upravenou mletým vápencem, aby sama byla vhodným prostředím pro růst rostlin. Vyšší dávky již nejsou výhodné.Pokud je spodina dostatečně propustná, má výrazný vliv na snížení obsahu solí v půdě promytí zeminy vodou. Při začínajícím zasolení je nutná dávka asi 100 litrů na 1 m2. Při vyšším zasolení zálivku úměrně stupňujeme. Podle vlastností zeminy a podloží rozdělíme celkové množství použité vody do menších opakovaných dávek.Po úspěšně skončené regeneraci nesmíme zapomenout na nové mírné přihnojení, abychom doplnili živiny, jejichž obsah v půdě poklesl.
